Síň slávy: Jaroslav JašekNávrat na seznam oceněných osob
Jaroslav Jašek - pro přátele Jarek je jedním z úspěšných a originálních fotografů soutěže ČAM. Spatřiv světlo světa v roce 1962, se začal učiti chápat tento podivný svět okolo nás. Záhady vesmíru nevyjímaje. V 5. třídě ZDŠ si při výuce zeměpisu v kapitole o astronomii uvědomil, že tento obor je TO ONO. Začal navštěvovat přednášky CMA (club mladých astronomů) na brněnské hvězdárně, které vedlo několik nyní známých osobností v tomto zajímavém a záhadném oboru lidského vědění. (Zdeněk Pokorný, Mikulášek a další ….) Během svého mladistvého vývoje se naštěstí začal intenzivně věnovat chemii, fyzice a elektronice , což se v budoucnu ukázalo jako velice moudré a důležité rozhodnutí. Nadšení pro elektroniku vykrystalizovalo v rozhodnutí vyučit se v Brněnské Zbrojovce mechanikem organizační a výpočetní techniky. Kromě toho se stal členem ČAS a snažil se proniknout do tajů astronomické techniky pod vedením tehdejšího technika brněnské hvězdárny pana Jehličky. Po skončení CMA 1 a CMA 2 Jarek až do počátku výkonu povinné vojenské služby přednášel v brněnské kopuli jako demonstrátor pro veřejnost. Po vojně se oženil a musel své zájmy o astronomii utlumit na minimum. To znamená asi tolik, že se účastnil přednášek pořádaných brněnskou hvězdárnou pouze jako velmi zanícený posluchač. V tomto období dokončil večerní střední školu elektro na Sokolské ulici v Brně. Protože jej nadále přitahovala problematika výpočetní techniky, rozhodl se podat přihlášku na VŠ elektro se zaměřením na počítače. Po roce 1989 se jej osud nejen zavál až na brněnskou periferii do Ořešína, ale i ze Zbrojovky mezi „osoby samostatně výdělečně činné“. Zde si s rodinou vybudoval nejen nové bydlení, ale i malou soukromou observatoř. Po roce 2000 začal pracovat na výrobě paralaktické montáže německého typu . Na ni umístil dalekohled typu Newton o průměru 400 mm a F 2000mm z dílny p. Drbohlava. Postupně na robustní plechový tubus navěšel další optická zařízení, takže nyní vypadá celý systém jako abstraktní vánoční stromeček , který má místo vánočních řetězů dlouhé metry elektrických kabelů stažených pod kopuli, do vyhřáté dílničky a zároveň řídícího centra s počítači a monitorem. Jako pomocnou optiku používá fotografické objektivy typu Pentagon SX, původně určené pro 6x6 cm klasickou fotografii, zakoupené v místních foto bazarech. Do nedávné doby je používal v soustavě s citlivou TV kamerkou Watek 902 H ,jako elektronický hledáček. Pomocí tohoto systému je možno dálkově prohledat či monitorovat oblast v okolí zorného pole hlavního dalekohledu, ze vzdáleného teplého místa u počítače s možností porovnávání obrazu s elektronickým atlasem hvězd. Nyní však již používá daleko pohodlnější metodu se zeleným zaměřovacím laserem. Po krátkém období koukání očima začal p. Jašek zvažovat cestu snímání obrazu pomocí elektronického záznamového média. Vyzkoušel natáčení některých zajímavých dějů na videokameru Sony dle nápadů od pana Ladislava Šmída. Díky některým technickým však od tohoto způsobu upustil. Nyní snímaný obraz z kamery přímo stahuje do počítače a zde jej v daleko vyšší kvalitě dále zpracovává pomocí mnoha volně šiřitelných programů. S nástupem digitálních fotoaparátů si pořídil zrcadlovku NIKON, která má vysoké rozlišení a je možno k ní připojovat různé druhy objektivů dle momentálních požadavků. Po praktických zkušenostech i několika odborných konzultacích s techniky brněnské hvězdárny dospěl k závěru, že toto řešení má také své omezení a pořídil si tedy kameru SBIG ST-8 ME. Po přidání filtrového karuselu se věc jevila jako rozumné řešení. Avšak mezi tím se díky výstavbě nákupního střediska jihozápadně od observatoře zhoršily světelné podmínky natolik, že se zdálo, že to bude konec astronomie v Ořešíně. Mezi tímto vším děním se naštěstí jako tenká zlatá nit odvíjel i podvědomý sklon p. Jaška k spektroskopii. Myšleno všeobecně jako podivnou součást optického vnímání okolního světa. V době jeho působení jako demonstrátora na hvězdárně se mnohokráte zúčastnil akademických diskuzí nad iluzí pořizování spekter alespoň některých jasnějších hvězd. Avšak v té době to nebylo technicky ani prakticky možné uvažované pokusy realizovat. Doba však šla dále a technika i prostředí se nadále vyvíjelo. Shodou okolností (nebo snad náhod), se podařilo sehnat několik spektrálních mřížek z vyřazených optických chromatografů a podobných zařízení. Tento okamžik byl tím spouštěcím momentem, kdy se p. Jašek pustil do výroby prvního spektroskopu typu Litrow s vysokým rozlišením a s přesnou nastavitelnou štěrbinou. Výsledkem byl první funkční vzorek s nečekanou provozní hmotností asi 11 kg. Vyrobil tedy dle ondřejovského vzoru, přesné mikrometrickými šrouby a stavitelné zaostřovací kruhy které měly hmotnost tohoto mamuta zvládnout a udržet zařízení na dalekohledu. Po prvních pokusných spektrech si uvědomil, že je dobré mít vše NEJ, až na tu hmotnost a tak se pustil do odtučňovací kůry prvního spektrografu. Nastala doba ústupků a změn v jednotlivých částech technického řešení. Po několika konzultacích s ondřejovskými specialisty na spektra, vyplynulo nové odlehčené řešení v podobě již rozumného přístroje vhodného k plnému využití v astronomické praxi. Jedná se opět o spektroskop Litrow, tentokráte s pevnou reflexní štěrbinou vyrobenou na zakázku firmou ATC Přerov. Dá se říci, že dobrá štěrbina je druhou nejdůležitější součástí přístroje hned po spektrální mřížce. Ostatní díly se již dají různým způsobem nahradit nebo vyrobit. Celý spektroskop je připojen k tripletu f=250 mm. Takto získal p. Jašek přístroj, jimž může při expozici okolo 20 minut pořizovat spektra hvězd do 5. magnitudy. Vzhledem k praktickému dosahu přístroje a po dalších konzultacích na spektroskopickém semináři na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bylo konstatováno, že využití tohoto přístroje pro vědecké účely je velmi omezené, i když je používán na Newtonu s 400 mm zrcadlem. Pro rozumný dosah by bylo vhodné jeho použití na přístrojích s průměry 600 mm a více. Na základě těchto nových poznatků a zkušeností se p. Jašek letos pustil do nové konstrukce spektroskopu typu Litrow, sice s menším rozlišením ale zato s větším dosahem v hvězdných velikostech. Dosah se podstatně zlepšil až na 8. magnitudu. Aby mohl s Ladislavem Šmelcerem z hvězdárny ve Valašském Meziříčí pořizovat spektra s ještě lepším dosahem, byť s horším rozlišením, pustil se do výroby již třetího spektroskopu s malým rozlišením, řešeného tentokráte jako klasický spektroskop se dvěma objektivy. Přístroj nyní dosahuje až 11. magnitudy. Pomocí tohoto spektroskopu, osazeného digitálním fotoaparátem NIKON, byla pořízena fotografie spektra komety Holmes, která se stala v listopadu 2007 „Českou astrofotografií měsíce“. Do budoucna by pan Jašek rád dokončit automatizaci procesu pro pořizování hvězdných spekter i s prokládanou expozicí komparačních spekter nutných pro přesná určení radiálních rychlostí hvězd a pokud čas a zdraví dovolí, chtěl by nabídnout možnost pořizování spekter konkrétních hvězd za účelem dalšího použití napozorovaných dat k dalšímu poznávání vesmíru okolo nás.
Vybrané fotografie:
|
