Návrat na seznam oceněných osob
Na konci května 1956 se nedaleko za drahou Marsu, necelých 340 miliónů kilometrů od Země potulovala vesmírem malá planetka o absolutní hvězdné velikosti 16,3. Nikdo na planetě Zemi ještě netušil nic o jeho existenci, podobně jako téměř nikdo, kromě šťastných rodičů a několika přátel netušil, že kdesi v České republice vrní několikadenní miminko.
Uplynulo však pouze něco přes 40 let a na ondřejovské observatoři tuto planetku polapili do svých sítí, označili kódem 1997SK34 a posléze pojmenovali Suchan.
Z miminka vyrostl známý astronom. Zpočátku byla jeho astronomická dráha vcelku poklidná, stejně jako téměř kruhová dráha planetky. Na petřínské hvězdárně absolvoval astronomický kurz a předváděl návštěvníkům oblohu. Na úpické hvězdárně zase kromě pozorování krásných meteorů a vyplňování úmorných protokolů o nich spolu s ostatními nad ránem ochutnával úrodu místních zahrádkářů. Poté na dlouhou dobu profesionálně zakotvil na petřínské hvězdárně, a stal se členem České astronomické společnosti. A to byl možná zlomový okamžik jeho astronomického života. Stal se jedním s nosných sloupů této společnosti a jeho jméno se s ní téměř niterně propojilo. Najdeme jej někdy méně, ale většinou více až téměř vždy za jejími aktivitami. Není snad ani možno vyjmenovávat všechny ty Mezinárodní roky astronomie, Oblasti temného nebe, Astronomické olympiády či další.
Uplynulo několik dalších let a Pavel zakotvil v Astronomickém ústavu AV ČR. Vyměnil proužkované tričko za košili, kravatu a sako. Dlouhé vlasy ostříhal na krátký sestřih a místo nočních výprav do zahrádek za mrkví míří do úřadů za poslanci a ministry vysvětlovat co je to temná obloha. A místo k milovanému dalekohledu sedá po nocích více k počítači. Nevyplňuje však meteorářské protokoly, ale statistiky, tabulky a výkazy, byť astronomické.
Naštěstí pro nás si však mezi vším tím shonem najde čas pro svou chvilku s ČAM, tedy se soutěží Česká astrofotografie měsíce. Je jedním z jejích porotců a duchem jejího mediálního záběru.
Pavel Suchan se stal českou astronomickou celebritou. Ovšem vnitřně je to stále ten kluk se šibalským pohledem, který jak může tak otočí pohled k nebi ke svým milovaným hvězdičkám.
Porota ČAM mu takto alespoň trochu může nejen poděkovat, ale popřát mnoho dalších let astronomického štěstí, aktivity a také trochu toho tolik potřebného klidu u okuláru dalekohledu někde v "oblasti temného nebe".
Návrat na seznam oceněných osob
