logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Modrá kometa v Hyádách
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Videopozorování meteorů a počátky sítě EDMOND 2014.05.16 07:00

Geminida Foto: Roman Piffl V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.

Co je vlastně EDMOND?

EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) je databáze drah, která je vypočítaná z dat získaných každodenním pozorováním meteorů pomocí videokamer, které jsou rozmístěné po celém světě. Jedná se tedy o nadnárodní databázi, která spojuje národní video sítě. Vznikla v roce 2011 spojením dosavadních sítí. V současné době spojuje 10 národních sítí: Česko, Slovensko, Itálie, Francie, Polsko, Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Velká Británie, Ukrajina a Brazílie. V EDMONDu je také začleněna kompletní databáze sítě IMO VMN (International Meteor Organization Video Meteor Network) a také nezávislá chorvatská síť CMN (Croatian Meteor Network).

Proč vlastně videometeory? A jaké jsou tedy cíle videopozorování?

Lyridy Foto: Jakub KoukalProč je vlastně dobré pozorovat meteory pomocí videokamer? Odpověď je jednoduchá. Ani zkušený pozorovatel s mnoholetou zkušeností nezakreslí dráhu meteoru do gnomonické mapy hvězdné oblohy správně. Tudíž není možné přesně vypočítat atmosférickou dráhu meteoru. Při videopozorování to není problém. Cílem je tedy výpočet dvoj a vícestaničních drah meteoroidů, analýza mateřských těles meteorických rojů a také vyhledávání nových meteorických rojů. Důležitá je také analýza slabých rojů.Aby tohle všechno bylo možné, je dobré budovat sesterské videostanice pro vícestaniční analýzu ve vzdálenosti od sebe minimálně 30 a maximálně 300 km.

Obr. vlevo: Zákresy meteorického roje Lyrid z roku 2008 od J. Koukala a P. Habudy

Použitá technika

Kromě SVMN používají všechny amatérské stanice citlivé analogové CCTV kamery postavené na CCD čipech Sony (1/2 ExView HAD, 1/3 Super HAD II) s běžným rozlišením 720 × 576 pixelů a s varifokálními objektivy, které mají ohnisko 3 až 8 mm a světelnost mezi f/0,8 a f/1,4.

UA Foto: Jakub KoukalVětšina stanic používá na zaznamenání meteorů software UFO Capture, pro zpracování dat pak UFO Analyzer. Celý balíček se pak nazývá UFO Tools. Pouze maďarská síť a síť IMO VMN využívá MetRec, jehož autorem je Sirko Molau. Rozměr zorného pole stanic je ±70° v horizontálním směru. Stanice dokáží zachytit meteory, které jsou jasnější než +2,5 magnitudy. Avšak ani UFO Capture ani MetRec nezaručí 100 procentní úspěšnost zaznamenání meteorů v zorném poli kamery. Velmi záleží na výkonu konkrétní kamery a místních podmínkách. Průměrná sestava zachytí v průběhu jasné noci 5 až 10 meteorů, při zvýšené aktivitě rojů 30 až 50 meteorů, při maximu aktivity silných rojů (Perseidy, Geminidy, Quadrantidy) až 400 videometeorů.

Obr. vlevo: Náhled programu pro zpracování videometeorů - UFO Analyzer

Počátky sítě

Abychom nahlédli do úplných počátků této sítě se musíme vrátit do roku 2007, kdy 1. 4. Astronomické a geofyzikální observatoř UK v Modré (AGO) na Slovensku začalo systematické pozorování celooblohovou CCD kamerou (Watec 120 N a Watec 902) se zesilovačem jasu obrazu Dedal 2. Jako software pro zpracování dat byl použit balík programů UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer, Ufo Orbit.

První slovenská amatérská stanice pro pozorování meteorických rojů vznikla v Bratislavě (stanice Bratislava-Cukrová) a založil ji Roman Piffl. Jednalo se vlastně o první stanici budoucí sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Stanice měla toto vybavení: kamera Watec 902 s objektivem Rainbow F/1,4, jako software pro zpracování dat byl použit balík programů UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer, Ufo Orbit).

V prosinci 2008 se konal v Brně seminář SMPH, kde pánové Roman Piffl a Ivan Majchrovič přednesli prezentaci o CCD systémech pro sledování meteorů (použita kamera Watec 902) s využitím běžně dostupné CCTV techniky.

V roce 2009 byla na AGO vyměněna původní kamera za DMK s rozlišením 1280x960 pixelů (2009), limitní magnituda hvězd +5,5 mag, meteorů do +3,5 mag. Použitý je objektiv typu "rybí oko" Canon 2,4/15 mm, zesilovač jasu obrazu Mullard a zobrazovací objektiv Meopta 1,9/16 mm. Stanice je plně automatická, v kompaktním plastovém obalu, elektronicky ovládané komponenty jsou řízeny elektronikou a procesorem (P. Zigo).

První spolupráce

Sporadický Foto: Roman PifflSpolupráce mezi jednotlivými sítěmi začala v červenci 2009, kdy se podařilo získat první dráhu meteoroidu výměnou dat mezi amatérskou stanicí Bratislava-Cukrová (CEMeNt) a celeooblohovou kamerou stanice AGO v Modre (SVMN).

První dráhy Foto: Roman PifflNedlouho poté, v září 2009, byla vybudována druhá stanice v Arboretě SAV v Tesárkych Mlyňanoch (ARBO).

Na obrázku vpravo je meteor z 9. 7. 2009, ze stanice Bratislava - Cukrová, ze kterého byla vypočítána první dráha.

Na obrázku vlevo jsou dráhy prvních dvou meteoroidů mezi stanicemi Bratislava - Cukrová a AGO Modra.


„První“

PFN Foto: Roman PifflPrvní seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů na AGO FMFI UK v Modre se konal v září 2009.

První videopozorování outburstu meteorické roje CCD technikou - Leonidy, listopad 2009.

První "mezinárodní" vícestaniční meteor mezi stanicemi Bratislava -Cukrová a PFN 24 (Polish Fireball Network) - prosinec 2009.

Na obrázku vpravo je topografická projekce dráhy meteoru mezi stanicí PFN 24 a Bratislava-Cukrová





O dalším vývoji sítě se dočtete v pokračování článku, např. o zřízení dalších stanic v Nýdku, Kroměříži, Stochově, Valaššském Meziříčí, o první specializované pozorovací kampani nebo první expedici za meteorickým rojem Drakonidy.

Zdroje:

CEMeNt
IMO VMN
CMN

  Gorková Sylvie   Zobrazeno: 2319x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce