logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stín kouře raketoplánu miří k Měsíci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa 2014.07.16 14:00

Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Foto: Observatoř Ondřejov7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.

Srážky Země s takto malými tělesy o hmotnostech maximálně několika gramů jsou běžné, taková tělíska se při průletu atmosférou prudce ohřejí a vypaří ve vysokých výškách. Astronomové mluví o meteorech, laici o padajících hvězdách. Meteorickými tělísky je prostoupen celý meziplanetární prostor, jejich původci jsou nejčastěji komety. Speciálně komety prolétající kolem Slunce se prudce odpařují, z jejich jader se uvolňují zamrzlá zrníčka prachu a za kometou formují jakýsi proud prachových tělísek. Pokud Země tímto proudem prolétá, zaznamenáme obvykle zvýšené množství meteorů vylétajících jakoby z jednoho místa na obloze a mluvíme pak o meteorickém roji (ten vždy přísluší nějakému konkrétnímu tělesu). Najít roj způsobený tělesem, jehož fragmenty byly již zmíněné dva meteority, bylo cílem výzkumu pracovníků Astronomické ústavu AV ČR v Ondřejově.

Pavel Koten a spolupracovníci analyzovali pozorování sbíraná v kampaních po sedm let vždy na začátku dubna na stanicích v Ondřejově a Kunžaku. Meteory byly zaznamenány prostřednictvím videokamer se zesilovačem obrazu. V letech 2003 až 2010 tedy pokryli 19 nocí dvojstaničním pozorováním, což celkově odpovídá 175 hodinám pozorovacího času, během nichž zachytili téměř 1000 meteorů. Z tohoto bohatého pozorovacího materiálu vyloučili meteory, které nemohly mít nic společného s předpokládaným proudem Příbram-Neuschwanstein. Pro další analýzu zůstalo jen 57 vhodných kandidátů, z čehož 27 bylo zachyceno kamerami na obou stanicích, 30 pak vždy pouze na jedné stanici. Zatímco v případě dvojstaničních pozorování bylo možné přímo vypočítat dráhu tělesa ve Sluneční soustavě nebo polohu radiantu, pro jednostaniční pozorování byla situace mnohem komplikovanější a meteory musely být studovány jeden po druhém, přičemž se jejich atmosférické trajektorie porovnávaly s trajektorií bolidu Příbram.

Silné požadavky na vlastnosti meteorů ponechaly ve hře pouhých jedenáct kandidátů, pro něž byly pečlivě vypočteny atmosférické trajektorie, trajektorie ve Sluneční soustavě a také poloha radiantu, přičemž každý z těchto údajů byl porovnáván s údaji meteoritu Příbram. Několikastupňové porovnání ukázalo, že je nepravděpodobné, aby se jednalo o rojové meteory příslušející předpokládanému meteorickému proudu Příbram-Neuschwanstein. Jejich radianty a také počáteční výšky mají mnohem větší rozptyl, než je pro rojové meteory obvyklé. Naopak se zdá, že jejich vlastnosti nijak nevybočují z vlastností sporadických (pozaďových) meteorů. Statistické testy naznačují, že zdánlivá podobnost oběžných trajektorií sedmice dvojstaničních kandidátů a proudu Příbram-Neuschwanstein je dílem náhody.

Doplňková numerická simulace pak ukázala, že i kdyby se při dávném rozpadu většího tělesa, při němž vznikly meteority Příbram a Neuschwanstein, vytvořila menší tělíska, velmi rychle by se rozplynula na zcela jiné trajektorie, a dnes bychom stejně neměli možnost uvažovat o jejich společném původu. V současnosti se tedy nezdá, že by meteority Příbram nebo Neuschwanstein byly zdrojem pro byť slabý meteorický roj.

Reference: Koten P. a kol., Search for faint meteors on the orbits of Příbram and Neuschwanstein meteorites. Icarus 239 (2014) 244-252
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001910351400325X
Kontakt: RNDr. Pavel Koten, Ph.D., koten@asu.cas.cz

Převzato z webu Astronomického ústavu AV ČR.

  Švanda Michal   Zobrazeno: 2134x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce