logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stín kouře raketoplánu miří k Měsíci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí 2014.07.23 15:27

Menší protuberance pozorovaná 3. října 2007 dalekohledem na palubě japonské družice Hinode. Z videa je patrná velká dynamika tohoto útvaru, periodovou analýzou bychom mohli identifikovat význačné módy magnetozvukových vln a využít je k diagnostice vlastno Foto: Observatoř Ondřejov Helioseismologie je po půlstoletí rozvoje považována za standardní metodu slunečního výzkumu. Studiem šíření akustických vln se dozvídáme o stavu slunečního nitra, o podpovrchových magnetických polích nebo detaily proudění horkého plazmatu. Ve strukturách spojených se sluneční aktivitou se však šíří nejen akustické vlny, ale také množství vln souvisejících s přítomností magnetického pole, zejména vlny magnetozvukové. Jejich projevy byly v protuberancích – oblacích plazmatu drženými nad slunečním povrchem silným magnetickým polem – pozorovány v nedávné minulosti. Petr Heinzel a Maciej Zapiór z AsÚ společně s kolegy z Baleárské university na Malorce publikovali práci, dláždící cestu k diagnostice vlastností magnetického pole v protuberancích z vlastností magnetoakustických vln.

Tak daleko však prozatím sluneční fyzikové nejsou. Dříve, než budou moci ze změřených vlastností vln usoudit na parametry prostředí v protuberanci, musejí získat zkušenosti, jak se různé typy vln projevují v měřitelných (pozorovatelných) veličinách. Optická pozorování protuberancí obvykle poskytují profily vybraných spektrálních čar, zejména těch vodíkových, v závislosti na čase. Tvary profilů jsou ovlivňovány nejen hledanými vlnami, ale také vlastními pohyby plazmatu v protuberanci, nebo teplotou a hustotou materiálu. Všechny tyto efekty se míchají dohromady a je obtížné mezi nimi v reálných pozorováních odlišit.

P. Heinzel a kolegové tedy postupovali opačně. Zkonstruovali zjednodušený model protuberance, uměle do něj vložili poruchy, jež automaticky povedou k vzniku magnetoakustických vln. V takovém modelu vypočteném na základě řešení rovnic magnetohydrodynamiky pak řešili interakci záření s látkou, odborně tzv. přenos záření. Výsledkem jejich simulací je časový vývoj profilů vybraných spektrálních čar. Na nich je dobře vidět, jaké typy vln mají na výsledný tvar spektrální čáry měřitelný vliv.

Z výsledků vyplývá, že na tvar spektrálních čar vodíku má největší vliv základní mod pomalé magnetoakustické vlny, která se propaguje především ve směru magnetického pole. Naproti tomu vyšší harmonické frekvence pomalé vlny a rychlé magnetoakustické vlny se na proměnnosti profilu spektrální čáry prakticky neprojeví.

Dobrou zprávou tedy je, že některé oscilace v protuberancích mají měřitelný vliv na tvar určitých spektrálních čar. Vzhledem k tomu, že popisné parametry oscilací (např. jejich disperzní relace, tedy závislost vlnové délky dané vlny na její frekvenci) jsou funkcí stavu plazmatu v protuberanci, má tato metodika slibný potenciál pro diagnostiku vlastností protuberančního plazmatu. Špatnou zprávou je, že k tomuto cíli je ještě velmi dlouhá cesta a tudíž je třeba udělat ještě mnoho práce. Je třeba prozkoumat i jiné spektrální čáry, které mohou být na různé vlny jinak citlivé. Slibnými vypadají být např. ultrafialové čáry ionizovaného vápníku nebo horčíku, jež jsou rutinně pozorovány přístroji na palubě nové americké kosmické observatoře IRIS.

Reference: Heinzel, P. a kol., Synthetic hydrogen spectra of prominence oscillations, Astronomy&Astrophysics 562 (2014) A103, arXiv:1401.2131
Kontakt: prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., pheinzel@asu.cas.cz

Pževzato z webu Astronomického ústavu AV ČR.

  Švanda Michal   Zobrazeno: 1923x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce