logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stín kouře raketoplánu miří k Měsíci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Neutuchající boj o Mars aneb nové sondy u planety 2014.09.26 06:00

Sonda Maven u Marsu Foto: NasaJen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila.

Všichni chtějí na Mars

Mars, výzkum Foto: NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason DavisMars lákal lidi a hlavně astronomy ke zkoumání od nepaměti. Žádné jiné těleso Sluneční soustavy nebylo dosud tolik zkoumané jako Mars. V posledních 25 letech zaznamenalo lidstvo díky výsledkům z vesmírných misí obrovský nárůst chápání Marsu. V současné době je na oběžné dráze Marsu pět aktivních výzkumných zařízení a na povrchu dvě funkční robotická vozítka. Nejnovější robot Curiosity zkoumá nyní kráter Gale a vědci se těší na výzkum hory Aeolis Mons (pracovně známé též Mount Sharp). Hledá zajímavé kameny a poskytuje informace, zda prostředí na Marsu podporovalo život alespoň v minulosti. Všechny tyto mise, kromě jedné, řídil Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA (NASA). Výjimkou je pouze Mars Express, který je řízen Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Čína, Japonsko, Rusko, USA a Evropa, ti všichni se snažili poslat misi na Mars, jen některým se to podařilo. Teď se k nim připojila Indie. Co je tedy na našem sousedu tak zajímavého, že je pořád středem zájmu kosmického výzkumu? A pokud na Marsu tedy život existoval, co se stalo, že se planeta transformovala do suché, pusté krajiny?

Dvě nové sondy u Marsu

Americká sonda MAVEN

Americká vesmírná agentura NASA po desetiměsíčním letu v pondělí brzo ráno našeho času navedla sondu MAVEN na oběžnou dráhu kolem planety Mars. MAVEN je první sonda, která se bude zabývat zkoumáním jemné horní vrstvy atmosféry Marsu. Hlavním cílem sondy tedy je zjistit, jak se měnilo klima Marsu v průběhu času a tak pochopit, proč a jak zmizela většina jeho atmosféry.

Sonda MAVEN putovala k Marsu 10 měsíců a urazila 711 miliónů kilometrů. Od této mise se očekává, že pomůže připravit cestu pro budoucí návštěvníky na rudou planetu snad již v roce 2030.

MAVEN bude obíhat po ekliptické dráze s dobou oběhu 35 hodin. Poté, co sonda začne obíhat Mars, vstoupí do šestitýdenního zkušebního provozu, tedy období, kdy bude provádět různé testy a zkoušky. Poté, na počátku listopadu, začne její jednoroční mise, při které bude zkoumat plyny v horní atmosféře planety, jak je ovlivňována Sluncem a slunečním větrem. Po většinu roku bude kroužit sonda ve výšce asi 6000 km nad povrchem. Nicméně během tohoto roku provede 5 větších přiblížení k povrchu Marsu a to na vzdálenost pouhých 125 kilometrů. Důvodem je prozkoumání atmosféry v různých vrstvách.

Tato vědecká mise se soustředí na získání odpovědi na otázky, co se stalo s vodou a oxidem uhličitým přítomným na Marsu před několika miliardami let. Jsou to důležité otázky pro pochopení historie Marsu, jeho klimatu a potenciálu podporovat alespoň mikrobiální život.

Indická sonda Mangalján

Sonda Mangalján Foto: NASAIndická sonda Mangalján po desetiměsíční cestě od Země také úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu. Indie se tak stala čtvrtou mocností světa, jež dosáhla této planety. Sonda by Mars měla studovat po dobu šesti měsíců. Sonda má za úkol sledovat kromě atmosféry Marsu jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.

Mise byla pro Indii prestižní hlavně kvůli soupeření s Čínou. Ta vyslala kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě v roce 2011, mise však ztroskotala kvůli technických problémům. Mise si vysloužila uznání i kvůli nízkým nákladům na své provedení, které jsou ve srovnání s předešlými projekty nesrovnatelně levnější (1,59 miliardy korun).

Život na Marsu?

Před deseti lety sonda Mars Express zaznamenala zvýšení hladiny metanu v atmosféře Marsu. Množství metanu však mohlo mít několik zdrojů, z nichž nejzajímavější by byl samozřejmě biologický. Bohužel, podobně jako již u sondy Viking, byly výsledky přinejmenším dvojznačné. I následné měření z pozemských dalekohledů neukázalo nic konkrétního. Podobně je na tom i vozítko Curiosity.

Závěrem

Jeden z prvních snímků MOM Foto: MOMObě dvě nové sondy MOM i MAVEN mají s sebou přístroje, jejichž cílem je zkoumat atmosféru Marsu. Pokud detekují chybějící metan na planetě, pak se debata o životě na Marsu znovu zažehne.

Lidská mise na Mars se plánuje nejdřív na rok 2030. Je to nejdál, kam by se astronauti v naší historii vydali, a tak zůstává zatím nejasné, zda by se tito průkopníci byli schopni vrátit na Zemi. Proto i nadále cesta na Mars s lidskou posádkou zůstává spíše science fiction.



Zdroj:

http://phys.org/news/2014-09-maven-mars-spacecraft-orbit-red.html

http://phys.org/news/2014-09-vying-piece-mars.html

  Gorková Sylvie   Zobrazeno: 4389x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce