Prach z Halleyovy komety
Meteorický roj Orionid je známý také proto, že jeho mateřským tělesem je asi nejznámější kometa vůbec – 1P/Halley. Proud částic z této komety křižuje dráhu Země dokonce dvakrát, v květnu tak můžeme pozorovat Eta Aquaridy a v říjnu právě Orionidy. Tyto částice tedy vstupují do atmosféry Země, kde způsobí světelný jev známý jako meteor. Meteory z roje Orionid patří mezi ty nejrychlejší, do atmosféry vstupují rychlostí 66 km/s.
Něco málo k historii roje
 Objev roje se připisuje americkému astronomovi E. C. Herrickovi. Ten v roce 1839 poprvé poukázal na zvýšenou aktivitu meteorů v první polovině října. O rok později zpřesnil informace zjištěním, že přesné datum maxima největší aktivity říjnového roje sice není zatím známo, ale s největší pravděpodobností k němu dochází mezi 8. a 25. říjnem.
První přesnější pozorování roje bylo však pozorováno až v roce 1864. Tehdy astronom A. S. Herschel pozoroval přibližně 15 meteorů za hodinu, které vylétávaly se souhvězdí Orion. Herschel tedy stanovil polohu radiantu. Poté zájem o tento roj velmi rychle vzrostl a Orionidy se posunuly do desítky nejsledovanějších rojů během roku.
Po zbytek 19. století byl roj pravidelně pozorován. 20. století je pak v historii roje zajímavé proto, že se rozvířila debata mezi Angličanem W. F. Denningem a Američanem C. P. Olivierem o radiantu roje. Olivier totiž tvrdil, že radiant roje se ze dne na den pohybuje. Denning oponoval, že tomu tak není. Oba dva měli samozřejmě své zástupce i odpůrce.
Debata však byla oprávněná, radiant roje je totiž mnohem více difúzní, než je tomu u ostatních meteorických rojů během roku. Díky použití fotografie a preciznímu zakreslování meteorů od několika amatérských i profesionálních astronomů se nakonec potvrdilo, že pravdu má Olivier.
Nepředvídatelné maximum
Tento roj je také velmi zajímavý tím, že se velmi těžko odhaduje počet meteorů v maximu a jeho datum. Křivka aktivity roje je velmi plochá, na ní jsou pozorovatelná četná vedlejší maxima či minima roje, která svědčí o složité struktuře roje. Ta je nejspíše podobná svazkům spolu propletených vláken. Orionidy tedy často poskytují několik menších maxim. Pozorovatelé by měly být připraveni, že letos může nastat takové maximum již v noci ze 17. na 18. října.
Novodobé pozorování díky kamerové síti
  V současné době víme o tomto roji nové informace hlavně díky databázi drah meteoroidů EDMOND. Ve stávající databázi (verze 5.0, revize 04/2014) bylo nalezeno 2098 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k tomuto meteorickému roji. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´ < 0,1.
Maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 207,8 (21. 10.) s poloměrem maxima (FWHM) 2,4 dne (meteorický roj má složitou strukturu a vícenásobná vedlejší maxima) a poloha radiantu (RA/DEC) 95,1°/15.6° se standardní odchylkou (RA/DEC) 2,1°/0.7°. Průměrná rychlost Orionid byla stanovena na 66,2 ± 0,7 km/s, meteory roje tedy patří mezi nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Orbitální elementy střední dráhy proudu Orionid jsou následující: velká poloosa (a) 8,8 AU, perihélium (q) 0,9 AU, excentricita (e) 0,9, sklon (i) 163,7° (meteorický roj je retrográdní), délka výstupního uzlu (node) 27,8° a délka argumentu perihélia (peri) 81,8°.
Na obrázku vlevo jsou uvedeny dráhy všech Orionid, které splňují dané Drummondovo kritérium podobnosti drah, včetně střední dráhy proudu Orionid.
Na obrázku vpravo je v systému rovníkových souřadnic zachycen radiant tohoto meteorického roje, z něhož je patrný jak rozměr radiantu, tak také jeho denní pohyb.
Závěrem
Nejlepší podmínky pro pozorování tedy budou od 20. do 24. října, s ohledem na možnost vedlejších maxim není dobré se soustředit na jednu pozorovací noc. Může také nastat situace podobná roku 2006, kdy Orionidy překvapily frekvencemi až 60 meteorů za hodinu, a to v několika dnech (21. až 23. října 2006). Vzhledem k tomu, že radiant roje vychází kolem 22 h místního času (SELČ) a před půlnocí dosahuje výška pouze 20° nad obzorem, je vhodné pozorovat tento roj ráno, ideálně mezi 2. a 6. hodinou místního času (SELČ), neboť ráno dosahuje maximální výšky nad obzorem (55°).
Na pozorování meteorů nepotřebujete nic zvláštního, stačí se jen dobře obléct a koukat na oblohu.
Zdroj:
http://www.imo.net/calendar/2014#ori
http://meteorshowersonline.com/orionids.html |
