Česká astronomická společnost

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 2. 2014.12.26 00:00

Bolid Foto: Jakub KoukalV prvním dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON a MeteorsUA v únoru roku 2014. Druhý díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí UKMON, CEMeNt a BRAMON během „Velké jarní díry“, tedy během období s nejnižší celkovou meteorickou aktivitou v průběhu roku.

Úvod

Větší část první poloviny roku, od konce aktivity meteorického roje Quadrantid, bývá velmi často nazývána jako „Velká jarní díra“. Toto období, které trvá od poloviny ledna do konce června, je charakterizováno nízkou meteorickou aktivitou. S vyjímkou aktivity meteorických rojů Lyrid (LYRds) a eta Aquarid (ETAds) na přelomu dubna a května je rojová aktivita reprezentována pouze slabými meteorickými komplexy antihelionu, a to komplexem Virginid-Leonid (VIR-LEO) a komplexem Scorpio-Sagittarid (SCO-SAG). Rovněž aktivita sporadického pozadí se nachází na minimálních hodinových frekvencích v průběhu roku. I přes nízkou aktivitu v tomto období se velmi často setkáváme se slabými, tzv. bolidovými roji, s frekvencemi na hranici detekovatelnosti. Tyto slabé meteorické roje jsou ovšem schopné čas od času poskytnout velmi jasný meteor – bolid.

Bolid 20140215_183020

Bolid Foto: UKMONBolid Foto: UKMONVelmi jasný bolid byl dne 15. 2. 2014 zachycen stanicemi sítě UKMON (United Kingdom Meteor Observation Network). Kromě běžných CCD kamer (KPF131HR) na stanicích Lockyer, Clanfield a Wilcot byl také zachycen celooblohovou přehledovou kamerou na stanici Bradbury. Tato COK však nemohla být použita pro výpočet dráhy bolidu z důvodu nízkého rozlišení (pouze 30´/px). V průběhu výpočtu se ovšem ukázalo jako rozhodující náhodné zaznamenání dráhy bolidu na fotografii z mostu v Bristolu Justinem Whitakerem. Na všech stanicích sítě UKMON totiž chyběla koncová část dráhy bolidu, která byla na této fotografii zaznamenána. Pro finální výpočet atmosférické dráhy bolidu (a také dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě) byla nakonec použita kombinace 3 stanic, a to Wilcotu, Lockyeru a také fotografie z Bristolu. Na snímku vlevo je fotometrické vyhodnocení bolidu (Bristolu), na snímku vpravo pak originální snímek bolidu z Bristolu (v nižším rozlišení).

Wilcot SW Lockyer L2 Clanfield S

Celooblohová kamera Bradbury Nákres vizuálního pozorování bolidu (Damian Peach)

Jednalo se o velmi pomalý meteor, ze stanice Lockyer trval úkaz 3,160 s s úhlovou rychlostí pouze 5,743°/s, ze stanice Wilcot byla doba letu meteoru 2,760 s s obdobnou úhlovou rychlostí 5,842°/s a ze stanice Clanfield trval úkaz 1,040 s s vyšší úhlovou rychlostí 6,327°/s. Geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 12,1 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 4,038 AU, q = 0,979 AU, e = 0,757, i = 11,392°, peri = 168,206°, node = 326,801°. Velmi zajímavě se jeví parametry začátku a konce dráhy meteoru v atmosféře, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 86,3 km, koncová výška HE pak 30,1 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 63,4 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 14,6°, DEC = 50,8°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Bolid 20140301_223014

Jasnost Foto: Jakub KoukalDecelerace Foto: Jakub KoukalVelmi pomalý bolid s dlouhou dobou letu byl zachycen 1. 3. 2014 na stanicích sítě CEMEeNt (Central European Meteor Network) Nýdek S (Martin Popek) a Kroměříž SE (Jakub Koukal). Absolutní jasnost bolidu byla −4,45m (viz. průběh světelné křivky ze stanice Nýdek S na snímku vlevo). Vstupní rychlost tělesa do atmosféry byla 16,55 km/s, rychlost na konci viditelné dráhy meteoru byla pouze 4,69 km/s (viz. fit decelerace na snímku vpravo). Koncová rychlost meteoru pod 5 km/s obvykle detekuje potenciální možnost dopadu zbytků tělesa na povrch Země, nicméně vzhledem k relativně nízké absolutní jasnosti bolidu nebyla tato možnost uvažována. Nicméně exponenciální fit rychlosti meteoru ukazuje velmi dobře vysokou deceleraci v koncové části dráhy meteoru. Z průběhu absolutní jasnosti bolidu a také ze známých parametrů atmosférické dráhy bolidu (výška, rychlost) byla stanovena orientační mechanická pevnost tělesa na 0,124 ± 0,022 MPa.

Nýdek S Kroměříž SE

Geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 11,7 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,664 AU, q = 0,878 AU, e = 0,472, i = 8,342°, peri = 49,716°, node = 161,063°. Velmi zajímavě se opět jeví parametry začátku a konce dráhy meteoru v atmosféře, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 83,7 km, koncová výška HE pak 31,6 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 84,2 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 134,8°, DEC = −9,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Bolid 20140421_214419

Další velmi jasný meteor (bolid) byl zachycen 21. 4. 2014 stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Campinas (Wilson Alves), které se nacházejí ve federálním státě Sao Paulo (Brazílie) a jsou součástí sítě BRAMON. Bolid byl zachycen také na COK stanice Mogi das Cruzes, nicméně i v tomto případě platí, že rozlišení této COK je příliš nízké pro využití těchto při výpočtu dráhy bolidu. Jednalo se opět o velmi pomalý meteor, ze stanice Campinas trval úkaz 6,907 s s úhlovou rychlostí pouze 3,550°/s a ze stanice Mogi das Cruzes trval úkaz 7,407 s s ještě nižší úhlovou rychlostí 2,142°/s. Souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže, absolutní magnituda bolidu byla −5,0m

Mogi das Cruzes Campinas Mogi das Cruzes COK

Geocentrická rychlost meteoroidu patří mezi nejnižší, pouze 10,6 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,5 AU, q = 0,933 AU, e = 0,379, i = 12,3°, peri = 222,2°, node = 31,5°. Parametry začátku a konce dráhy meteoru v atmosféře ukazují (společně s celkovou délkou meteoru) vysoký zenitální úhel vstupu bolidu do atmosféry Země, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 80,1 km, koncová výška HE pak 49,2 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 131,5 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 205,8°, DEC = 35,5°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace


Další zajímavé bolidy, tentokrát z období činnosti hlavního letního meteorického roje – Perseid, budou prezentovány v následující části.


Předchozí díly:

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 1.

Související:

http://www.astro.cz/clanek/6290

http://www.astro.cz/clanek/6356

http://www.astro.cz/clanek/6476


  Koukal Jakub   Zobrazeno: 3651x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.