Rady
Pozorování oblohy
Uvedeno na pravou míru
Seriálové články
Ostatní
|
Monitor polárních září
 Na této stránce najdete souhrnný přehled aktuálních dat souvisejících s aktivitou polárních září. Díky níže uvedeným informacím můžete vcelku lehce odhadnout, zda je aktivita tak vysoká, aby polární záře byly (či právě jsou) viditelné z našeho území. Viditelnost polárních září se nikdy nedá zcela jistě a včasně předpovědět, existuje jen určitá pravděpodobnost odvislá především na výsledcích z níže uvedených měření. Pro zobrazení aktuálního stavu všech ukazatelů aktualizujte stránku - buďto tlačítkem ve vašem prohlížeči nebo klávesou F5. Některé snímky se automaticky aktualizují samy. U jednotlivých ukazatelů lze kliknout na obrázek, který se vám v novém okně otevře v plném rozlišení.
Mějte na paměti, že výskyt polárních září v České republice je vzácný a v průběhu jednoho slunečního cyklu (tj. v průběhu přibližně 11 let) dochází průměrně k 5-8 polárním zářím takové intenzity, aby byly pozorovatelné od nás. Chcete-li se aspoň trošku pojistit, abyste o záři nepřišli, sledujte průběžně vývoj sluneční aktivity (viz odkazy úplně na konci), případně se zaregistrujte k odběru mobilních alertů, například na ukazy.astro.cz.
Aurorální ovál
|
Kp Index
|
Data z družice ACE
|
Na snímku je zobrazen severní pól a ovál polární záře extrapolovaný z dat družice NOAA POES. Barevná stupnice ukazuje její intenzitu, poloha její největší pravděpodobnost viditelnosti nad zěměmi okolo severního pólu. Červená šipka zobrazuje směr, kde zrovna Slunce prochází merediánem (tj. je tam poledne). Pokud se intenzita záře zabarvuje do sytě červené a poloha vnějšího okraje zasahuje až k okraji měřené oblasti, je vysoká šance viditelnosti polární záře u nás. Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/pmap.
Sluneční aktivita
Aktivita Slunce je vyjádřena silou nejvýraznější erupce za posledních 24 hodin. Stav popisuje pětistupňová škála (Normal, Active, M Class Flare, X Class Flare!, Mega Flare!). V případě posledních dvou je šance viditelnosti září v ČR v následujících dnech vysoká. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html.
|
Graf ukazuje maximální hodnotu tzv. Kp Indexu za poslední 3 hodiny. Toto číslo v jednoduchosti vyjadřuje, do jak nízkých zeměpisných šířek se polární záře "ponoří". Vzhledem k tomu, že magnetický pól Země je na severní polokouli více přikloněn ke Kanadě, mají obyvatelé USA větší šanci spatřit polární září z 50° severní šířky než obyvatelé ČR. Aby byla záře viditelná z Prahy, musí se Kp Index pohybovat v hodnotě aspoň 8 a více. Dosahuje-li Kp Index této hodnoty, vyhlížejte na severu polární záři. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/noaa.html.
Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin
Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin je vyjádřena 3 stupni - Quiet (Klidná), Unsettled (Nestálá), Storm (Bouře). Nejvyšší stupeň (Storm) znamená šanci spatřit záři i u nás (ovšem v závislosti na ostatních ukazatelích; tento je jen orientační). Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html.
|
Na grafech jsou vynesena aktuální data z družice ACE, která sleduje vlastnosti slunečního větru mířícího k Zemi. Nejdůležitějšími údaji jsou Rychlost větru (Speed), Hustota částic (Density) a Polarita větru (Bz). Čím vyšší hodnoty Rychlosti a Hustoty a čím hlubší hudnoty polarity větru (červená křivka), tím je sluneční vítr silnější a tzv. geoefektivnější - způsobuje větší geomagnetickou bouři. Z dat je obecně poznat, zda oblak nabitých částic již dorazil k družici, od které se k Zemi dostane za dalších 20-45 minut podle rychlosti rázové vlny. Při 500 km/s je to 50 minut, ale častěji ty rychlosti jsou 700-800 km/s kdy to je 30-40 minut a jen u výjimečně rychlých 1000-2000 km/s je to 25 až 12,5 minut. Data tedy v případě očekávané geomagnetické bouře udávají asi půlhodinový předstih. Grafy zobrazují vývoj za posledních 6 hodin a pokud jsou hodnoty daleko od normálové křivky (přerušované čáry), je šance spařit polární záři i u nás. Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/ace.
|
Celkový energetický příkon
|
Sluneční vítr
|
Úroveň geomagnetické bouře
|
Snímek ukazuje polohu aurorálního oválu nad severním pólem a údaj celkového energetického příkonu. Pokud tento údaj (nahoře uprostřed) přesahuje 200 GW, je určitá šance ke spatření polárních září v ČR. Pokud dosahuje (přesahuje) příkon hodnoty 400 GW, je šance téměř jistá. Původní zdroj: www.spacew.com/www/aurvis.gif.
|
Střelky ukazují hodnoty vlastností slunečního větru, konkrétně změnu magnetického pole Země, rychlost slunečního větru a tlak částic. Když se budou všechny střelky pohybovat v červených hodnotách, je nejvyšší pravděpodobnost výskytu polárních září. Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/SWN.
|
Střelka ukazuje současnou úroveň geomagnetické bouře. Vpodstatě jde o podobný údaj jako Kp Index. Čím se střelka víc přibližuje k červené úrovni, tím více se odchyluje měřená horizontální složka geomagnetického pole od normálu a tím silnější geomagnetická bouře probíhá. Pokud je střelka vychýlena daleko v červené oblasti, je vysoká šance polárních září u nás. Původní zdroj: sprg.ssl.berkeley.edu.
|
Předpověď viditelnosti polární záře
|
 |
Testovací předpovědní model k viditelnosti polární záře umožňuje okénko do krátké budoucnosti (cca 20-30 minut) viditelnosti polární záře nad vybranými lokalitami. Model vychází z napozorovaných dat družicemi ACE a POLAR, rovněž z dat o intenzitě a dalších fyzikálních vlastnostech současného slunečního větru. Na obrázku vidíte severní zemskou polokouli (případně rozhraní dne a noci) a intenzitu aurorálního oválu (zelená "podkova"). Důležitá je červená linie obepínající podkovovitý tvar z vnějšku, která ukazuje oblast, z níž už by měla být za teoretických ideálních podmínek záře vidět nad severním obzorem. Pokud tato linie prostupuje střední Evropou (či leží níže), měla by být záře vidět od nás. Původní zdroj: helios.swpc.noaa.gov/ovation. |
Online kamera
|
 |
Na snímku je pohled k severnímu obzoru snímaný online kamerou Lebinzova institutu pro atmosférickou fyziku v německém Kuehlungsbornu. Kamera leží na souřadnici 54,12° severní šířky a snímek se obnovuje po 15 minutách. V letních měsících se využívá pro přímou detekci výskytu nočních svítících oblak. V dolní části snímku je uvedeno datum a čas v UT a výška Slunce nad či pod obzorem (je-li údaj záporný, je Slunce pod obzorem). Pokud je na snímku (za tamnějšího jasného počasí) polární záře a zasahuje aspoň do spodní třetiny záběru, měla by být za dobrých podmínek nízko nad obzorem vidtitelná i v ČR. Původní zdroj: www.iap-kborn.de. |
Doporučené odkazy - české
- Astro.cz - Aktuální družicové snímky Slunce
- Ukazy.astro.cz - Podrobné informace o polárních zářích v ČR a jejich přehled v minulosti, možnosti zasílání alertů
Doporučené odkazy - zahraniční
|
