Zatmění Slunce
Nejbližší zatmění v České republice:
Nejbližší zatmění ve světě do roku 2019:
- Prstencové zatmění Slunce 29. dubna 2014 (viditelné v Antarktidě a Austrálii)
- Částečné zatmění Slunce 23. října 2014 (viditelné v USA, Kanadě a na Aljašce)
- Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 (viditelné v Severním moři, jako částečné v Evropě)
- Úplné zatmění Slunce 8. března 2016 (viditelné v Indonésii)
- Prstencové zatmění Slunce 1. září 2016 (viditelné v Africe a na Madagaskaru)
- Prstencové zatmění Slunce 26. února 2017 (viditelné v Argentině, Chile, Atlantském oceánu a již. Africe)
- Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017 (viditelné ve Spojených státech)
- Částečné zatmění Slunce 15. února 2018 (viditelné v Antarktidě, Chile a Argentině)
- Částečné zatmění Slunce 13. července 2018 (viditelné v Antarktidě, Austrálii a na Novém Zélandě)
- Částečné zatmění Slunce 11. srpna 2018 (viditelné v Arktidě, Kanadě, Skandinávii, Rusku, Mongolsku, Číně a Kazachstánu)
- Částečné zatmění Slunce 5./6. ledna 2019 (viditelné ve východí Asii - Rusku, Mongolsku, Číně, Japonsku; v severním Pacifiku)
- Úplné zatmění Slunce 2. července 2019 (viditelné v Chile a Argentině)
- Prstencové zatmění Slunce 26. prosince 2019 (viditelné na Arabském poloostrově, v Indii a v Indonésii)
Přehledy zatmění (1971 - 2060):
Čtyři druhy zatmění a jejich přehled
Úplné zatmění Slunce mohou spatřit lidé nacházející se v úzkém pásu na Zemi (širokém maximálně 270 km) zvaném pás totality. Během úkazu je Měsíc na obloze úhlově větší než Slunce (Měsíc je na své dráze kolem Země poblíž přízemí) a zakrývá tak sluneční kotouč úplně. Takové zatmění může trvat maximálně 7 a půl minuty, běžně však nedosahuje délky ani 4 minut. Během úplného zatmění Slunce se naskýtá jedinečná možnost pozorovat jevy nad oslnivou sluneční fotosférou, zejména narůžovělé protuberance v chromosféře a rozsáhlé struktury stříbřité koróny. Na obloze jsou pozorovatelné nejjasnější hvězdy a planety. Obloha je tmavě modrá a na obzoru kolem dokola jsou rozloženy barvy ne nepodobné barvám za soumraku. Úplné zatmění Slunce lze bezpečně pozorovat pouhýma očima i dalekohledem bez nutnosti speciálního filtru.
Další informace:
Přehled úplných zatmění Slunce ⇒
Prstencové zatmění Slunce mohou lidé rovněž spatřit v úzkém pásu na Zemi (širokém maximálně 350 km) zvaném pás annularity. Při úkazu je měsíční kotouč na obloze úhlově menší (bývá na své dráze dál od Země či blízko odzemí) a nezakrývá tak ani při přechodu před středem slunečního kotouče Slunce celé. Kolem Měsíce se tak při maximální fázi v pásu annularity rozkládá prstýnek naší mateřské hvězdy. Prstencové zatmění může trvat maximálně asi 12 a půl minuty (Měsíc dosahuje méně jak 92 procent úhlového slunečního průměru), běžně však netrvá déle jak 6 minut. Při výraznějším prstencovém zatmění (úhlový průměr Měsíce je větší jak 97 procent slunečního kotouče) lze vnímat v krajině šero. Na pozorování prstencového zatmění je nutné použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes vysoké procento zakrytí slunečního kotouče stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.
Přehled prstencových zatmění Slunce ⇒
Hybridní zatmění Slunce je velmi vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění. Mohou jej pozorovat lidé ve velmi úzkém pásu (maximálně 60 km širokém). Během hybridního zatmění je Měsíc od Země právě tak daleko, že v určitém okamžiku se jeho úhlový průměr na obloze téměř neliší od slunečního. Hybridní zatmění začíná jako prstencové (kvůli zakřivení Země se ohnisko měsíčního stínu na okrajových periferiích Země nedotýká). V určitém místě pásu pak začne přecházet v úplné, jehož délka se však měří ve vteřinách (či dokonce setinách vteřin). V tomto místě "proměny" je také šířka pásu nejmenší (jen několik km) a pozorovatel zde je na okamžik uchvácen jen vnitřní korónou a nespočtem světelných perliček kolem slunečního kotouče (tzv. Bailyho perly - světlo ze sluneční fotosféry proniká nad nerovnostmi měsíčního povrchu). Uprostřed po délce pásu je zatmění úplné a maximálně dlouhé (netrvá však déle jak 2 minuty, obvykle jen několik desítek vteřin). Po nabytí maximální fáze se stín Měsíce posouvá po Zemi dál a po délce pásu se zatmění opět mění v prstencové (viditelné na druhém konci pásu nízko nad obzorem před západem Slunce). Při pozorování hybridního zatmění není třeba bezpečného filtru, nacházíte-li se v té části pásu, odkud je zatmění pozorovatelné jako úplné.
Přehled hybridních zatmění Slunce ⇒
Částečné zatmění Slunce mohou pozorovat lidé na rozsáhlém území Země. Měsíc při něm v průběhu úkazu nezakryje sluneční kotouč celý. Úplnému, prstencovému nebo hybridnímu zatmění předchází právě částečné, při němž Měsíc postupně (asi hodinu) zakrývá stále větší plochu slunečního kotouče. Po maximu úkazu následuje opačný proces (Měsíc postupně ustupuje a odkrývá tak stále větší plochu Slunce). Mimo pás totality či annularity lidé spatří jen částečné zatmění. Velikost maximálního zakrytí slunečního kotouče závisí na vzdálenosti pozorovatele od zmíněného pásu (čím je pozorovatel dál, tím menší průměr slunečního kotouče je zakryt Měsícem při maximální fázi zatmění). Nastávají však i taková zatmění, která jsou pozorovatelná jen jako částečná (stín Měsíce se ani na okamžik nedotkne zemského povrchu a přechází vysoko nad ním, obvykle nad oblastí Arktidy či Antarktidy). V takovém případě platí, že čím je pozorovatel více na pólu a Slunce níže u obzoru, tím je velikost částečného zatmění větší. Při velikém zakrytí slunečního kotouče (nad cca 95 % slunečního průměru) lze již pocítit šero. Na pozorování částečného zatmění je nutné použít bezpečný filtr. Bez jeho použití hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.
Přehled slunečních zatmění viditelných z České republiky ⇒
Doporučujeme:
Přejít na zatmění Měsíce
Přejít na tranzity planet
Zpět se na stránku o zatměních
