Česká astronomická společnost

Zatmění Slunce určitě potěší všechny milovníky krásných nebeských úkazů. Každý, kdo se rozhodne za tímto zatměním cestovat, se nějak připravuje, aby si pořídil památku na tento den, ať již ve tvaru fotografie, záznamu na videu, nebo jen tak, jako nezapomenutelnou vzpomínku. A každý by jistě byl rád, aby se mu jeho snímek vydařil co nejlépe, aby třeba mohl být využit i pro odborné zpracování. Z toho důvodu určitě přijde vhod několik rad, jak si při úplném zatmění Slunce počínat

Vynecháme nyní náročné experimenty, které určitě budou provádět různé výpravy z věhlasných i méně věhlasných institucí. Zaměříme se na pozorování jednoduchými přístroji, které jsou dostupné nad pro každého, neboť každý určitě vlastní nějaký fotoaparát, objektiv, stativ. Při použití běžně dostupných teleobjektivů typu MTO či Rubinar 1000 nebo 500 (ohnisková vzdálenost 1000 a 500 mm) lze získat kvalitní snímky sluneční koróny. Lze samozřejmě použít i objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností a to prakticky již od 50 mm. Ovšem tomu úměrně se bude zmenšovat průměr sluníčka na obrázku, ale podaří se při tom zachytit i vzdálenější korónu s delšími paprsky. Tyto objektivy připevněné na klasickou kinofilmovou zrcadlovku s obyčejným pokud možno masivním stativem jsou dostupné prakticky pro každého, není problém je dopravit kamkoliv i na zádech a nevyžadují žádné speciální zázemí. Snímky z nich přitom mají značnou hodnotu. A to jak dokumentační, tak i vědeckou, např. právě při zjišťování rychlých změn ve sluneční koróně.

Důležitou otázkou je, na co fotografovat. Co se značek týče, nejlepší zkušenosti v minulosti byly s filmy Kodak a Fuji. Citlivost pro běžné objektivy je nejlepší 100, 200 nebo 400 ASA, pouze pokud byste náhodou chtěli použít nějaký objektiv s hodně dlouhým ohniskem, tam je třeba volit kompromis mezi délkou expozice a citlivostí filmu. Při dnešní kvalitě filmů ale už i velmi citlivé filmy nemají hrubé zrno, takže je možné je tam, kde by délka expozice rostla nad úměrné meze, použít. Fotografovat můžete na černobílý, barevný diapozitivní nebo barevný klasický film - záleží na tom, co od snímku čekáte a jak ho hodláte zpracovávat. Každý z nich má své výhody i nevýhody. Černobílý film je snadný na vyvolání a další zpracování, je možné z něj dělat neomezené množství kopií, komplikovaněji se však digitalizuje. Barevný diapozitivní film je poněkud náročnější na vyvolání, ale má velkou ostrost bez maskování barev, takže na nich máte nejen korónu, ale i barevně odlišené protuberance, což platí i pro barevný klasický film. Nevýhodou je malá expoziční pružnost. Barevný klasický film je opět náročnější na vyvolání, ale to vám provedou v každém minilabu včetně potřebného množství fotografií. Ovšem je dobré to provádět ve "svém oblíbeném" minilabu, kde si můžete na vyvolání do určité míry dohlédnout, aby vyvolání byla věnována patřičná pozornost. Jedná se o unikátní materiál a ne o snímky z dovolené. Fotoaparát musí být zaostřen na nekonečno, není třeba používat žádný filtr (množství světla je srovnatelné s Měsícem v úplňku). To neplatí o snímcích částečného zatmění, kdy je třeba nejen clonit, ale ještě i používat tmavé filtry. Pokud ale toto nebudete provádět jiným fotoaparátem, než tím, co máte připravený na snímání úplného zatmění, může se stát, že vám dojde film a místo unikátních snímků se budete snažit honem film vyměnit, což se vám během těch dvou minut trvání úplného zatmění pravděpodobně nepovede.

Expoziční doby lze volit v podstatě v celém rozsahu možností fotoaparátu. Doporučuje se ale začínat od nejkratších expozičních dob po nejdelší a zpět, to proto, že na začátku a na konci zatmění je poněkud více světla a bývá vidět okraj Slunce s chromosférou a protuberancemi. Mezi expozicemi je ale třeba také počítat s časem na uklidnění stativu, neboť vždy při přetáčení filmu se poněkud rozechvěje. A doporučuje se bezpodmínečně používat drátěnou spoušť.

V průběhu úplné fáze je také dobré mít dokonalý přehled o čase, abychom pak nečekaným koncem nebyli zaskočeni. Při minulých zatměních se vyplatilo mít na diktafonu namluvené odečítání času (stačí po pěti vteřinách). A pokud nemáte někoho, kdo by zapisoval časy expozic, je dobré si na závěr udělat rekonstrukci toho, co jste udělali, protože hlavně při odborném zpracování je třeba znát časy jednotlivých snímků.

Je také možné snímat celý průběh zatmění videokamerou. V tom případě, pokud chcete získat kvalitní záznam, je dobré, aby osoba obsluhující videokameru nedělal nic jiného. Jas koróny je sice přibližně srovnatelný s jasem Měsíce v úplňku, ale přece jen se v průběhu zatmění poněkud mění a liší se i při různých zatměních. V žádném případě se nedoporučuje nastavení videokamery na automatický režim, videokamera pak reaguje na nepatrné změny jasu po svém. Doporučuje se manuální zaostření na nekonečno.

A pokud se chcete jen tak kochat hezkým úkazem bez rušení mačkáním spouště? Pak ale stojí za to si kromě úplného zatmění všímat i toho, co se děje kolem vás. Úplné sluneční zatmění je totiž pro naši přírodu úkaz tak ojedinělý, že nic a nikdo se na něj nemohl předem připravit. Proto může dojít k naprosto nečekanému chování a reakcím okolí, především živočišné říše.

Ať se ale rozhodnete pro kteroukoliv variantu pozorování a kterékoliv místo, je třeba si uvědomit, že během úplného zatmění čas běží mnohem rychleji než při běžné činnosti. Proto se doporučuje předem vše dokonale vyzkoušet, rozplánovat činnost během totality na každý zlomek vteřiny a hlavně soustředit se hlavně jen na ten vzácný okamžik úplného zatmění. Jinak by se vám mohlo stát, že úplné zatmění by vás mohlo překvapit nepřipravené třeba právě při výměně filmu.

Přejít na přehled úplných zatmění Slunce
Přejít na přehled slunečních zatmění v České republice
Zpět na stránku o zatmění Slunce