|
Rady
Pozorování oblohy Uvedeno na pravou míru Seriálové články Ostatní |
Sluneční korónu se spoustou útvarů (např. koronální paprsky, koronální díry a další) můžeme sledovat i pomocí koronografů jak pozemských tak družicových, kdy je Slunce zastíněno uměle. Tento způsob ale neumožňuje sledovat nejvnitřnější část koróny a naopak ne vždy zachytí koronální paprsky v potřebné délce. Kromě toho přístroje na družicích nemají vždy požadované rozlišení a mají jen omezenou životnost. A navíc nelze vyloučit poruchu, která může způsobit, že právě v nejkritičtější době pozorování Slunce neprobíhá.. Přitom právě ty části sluneční koróny, které je možné sledovat pouze a jen při úplném zatmění, nám dávají důležité informací o projevech sluneční aktivity a hrají rozhodující roli při jejich odezvách v meziplanetárním prostoru a také na Zemi. Kromě toho na družici je vždy dopředu připraven téměř pevně daný program, zatímco při pozemském pozorování lze program operativně přizpůsobit podmínkám a momentálním požadavkům. Nezanedbatelné je i ekonomické hledisko, kdy náklady spojené s pozemským pozorováním jsou nesrovnatelně nižší, než vypuštění družice. Sluneční aktivita ale probíhá v jedenáctiletých cyklech. Ty se skládají v delší cykly: 22 letý, 80 letý atd., což je dáno např. na změnou polarity magnetického pole, výškami jednotlivých cyklů atd. A v každém okamžiku cyklu jsou podmínky ve sluneční koróně (její struktura, dynamika, magnetické pole) poněkud jiné, takže mohou být jiné i projevy sluneční aktivity a hlavně její odezvy. Z toho důvodu je zapotřebí co nejvíce pozorování různých zatmění, aby byla postupně k dispozici data získána z pozorování v různých fázích cyklu a různých cyklech. Doporučujeme:
Přejít na přehled úplných zatmění Slunce |
