Česká astronomická společnost

Přechody (tranzity) planet přes Slunce

Přechody planet přes Slunce se dají vpodstatě katogorizovat jako druh zatmění Slunce. Oproti Měsíci však planety (Merkur a Venuše) zdaleka nezakryjí sluneční kotouč celý. Namísto toho se na slunečním kotouči v průběhu několika hodin planeta "projde" jako malý temný puntík. K přechodu planety dojde v okamžku, kdy Merkur či Venuše vstoupí mezi Zemi a Slunce. Protože však Slunce na obloze zabírá jen půl úhlového stupně a odchylky drah planet jsou několikanásobně větší, dojde k přechodu jen zřídka. V tom vzácném okamžiku, kdy se planeta dostane do přímky mezi naší rodnou planetou a nejbližší hvězdou, záhy vidíme planetu v naprosto ojedinělém zjevu - ve fázi novu...

Nejbližší tranzity v České republice:

• Přechod Merkuru přes Slunce 9. května 2016 (viditelný v téměř celém průběhu)
• Přechod Merkuru přes Slunce 11. listopadu 2019 (viditelná polovina úkazu)

Přechod Venuše přes Slunce

Vzácnější je přechod Venuše přes Slunce. Rovina Venušiny dráhy je skloněna vůči ekliptice (na níž leží Slunce) o 3.4°. Neoblomná statistika, která vychází ze vzdálenosti Venuše od Slunce, odchylky její dráhy od ekliptiky, úhlového průměru planety a rozdílných délek dvou částí Venušiny dráhy nad a pod rovinou ekliptiky nám přechod nabízí v generačních časových prodlevách. Vždy nastanou 2 přechody mezi 8 lety a poté další dva až po 121.5 nebo po 105.5 letech. Z toho první dvojice bývá v červnu, pak následuje kratší prodleva (105.5 roku), dvojice přechodů v prosinci a delší časová prodleva (121.5 roku). Ve 21. století se odehrají pouze dva přechody - v letech 2004 a 2012. Podrobnější přehledy najdete v odkazech na konci stránky. Úhlový průměr Venuše ve fázi novu (když je nejblíže k Zemi) je asi 30x menší než sluneční (kolem 0.9'). Protože lidské oko dokáže rozlišit proti Slunci i o něco menší objekt, lze přechod Venuše pozorovat pouhýma očima (při použití speciálního filtu). Zajímavé efekty však nabízí pohled dalekohledem či při zvětšené projekci Slunce začátek konec úkazu. V okamžiku, kdy se Venuše nachází velmi blízko vnitřního okraje slunečního kotouče, někdy se zdá, že se jakoby "protáhne" do tvaru kapky směrem k okraji Slunce. Tyto optické jevy souvisejí s existencí atmosféry Venuše a jsou známy již od roku 1761, kdy je poprvé pozoroval ruský astronom Michail Lomonosov, který z nich také existenci atmosféry na Venuši usoudil. Tento kapkovitý jev však není pozorovatelný vždy. V letech 1761 a 1769, kdy nastaly červnové přechody, se podařila díky úkazu poprvé určit i vzdálenost Země od Slunce (astronomická jednotka). O podobný experiment se astronomové úspěšně pokusili v roce 1882 a poté během celosvětového projektu pořádaném ESO i v roce 2004.

Přechod Merkuru přes Slunce

Přechod Merkuru přes Slunce spatříme častěji, neboť obíhá Slunce rychleji. Merkur je však oproti Venuši menší a k pozorování úkazu je třeba dalekohled (úhlový průměr Merkuru v novu leží pod rozlišovací schopností oka, kolem 0.2'). Narozdíl od Venuše také postrádá atmosféru, během přechodu tedy nenastávají žádné výrazné optické jevy. Stejně jako u Venuše i přechody Merukuru nenastávají při každém Merkurově novu (kdy planeta fyzicky leží někde mezi Zemí a Sluncem, je v tzv. dolní konjunkci), neboť i jeho dráha je od ekliptiky skloněna o více jak půl stupně (konkrétně 7°). Přechody se též odehrávají periodicky. Dva přechody nastanou vždy buď v listopadu po 7, 13 či 33 letech nebo v květnu pouze po 13 či 33 letech.

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování tranzitů planet se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Přehled přechodů Venuše a Merkuru přes Slunce

V souhrnných tabulkách níže naleznete přehled tranzitů planet přes Slunce v letech 1971 - 2060. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se dostanete na samostatnou stránku věnovanou danému přechodu planety přes Slunce obsahující podrobnější informace ohledně viditelnosti v České republice. Veškeré informace jsou čerpány ze stránek NASA pod správou Freda Espenaka Eclipse.GSFC.NASA.gov.

Přechody Venuše přes Slunce v letech 1971 - 2060 v České republice

Přechody Merkuru přes Slunce v letech 1971 - 2060 v České republice

Doporučené odkazy:

• Nejbližší zatmění nad územím České republiky (CZ, Expresní astronomické informace)
• Nejbližší tranzity planet ve světě (EN, NASA, Fred Espenak)
• Tranzity Venuše s animacemi (EN, Eclipses Online)
• Tabulka tranzitů Venuše mezi lety -2000 a +4000 (EN, NASA, Fred Espenak)
• Tabulka tranzitů Merkuru mezi lety 1600 a 2300 (EN, NASA, Fred Espenak)
• Kalkulátor průběhu přechodu Venuše v roce 2012 (EN, Steven van Roode)
• Projekt VT2004 k poslednímu přechodu Venuše přes Slunce, velké množství obecných informací o úkazu (CZ, ČAS a AsÚ)

Přejít na zatmění Slunce
Přejít na zatmění Měsíce
Zpět se na stránku o zatměních