Už nedlouho po přistání bylo zřejmé, že se tak úplně nepovedlo. Philae se odrazil z původně plánované lokality přistání a jak je dnes zřejmé, poté se dotkl povrchu ještě třikrát, než se zastavil. Druhý dotek s povrchem byl zřejmě jen škrtnutím o okraj kráteru, další pak bylo jakési druhé přistání, po němž následovalo přistání definitivní. A to v oblasti, která je nepříznivá, co do osvětlení solárních panelů modulu. Měření přístroje CONSERT pomohla upřesnit lokalitu přistání na oblast asi 350 metrů dlouhou a 30 metrů širokou.
Sekvence 19 snímků přistávajícího modulu Philae, jak jej zachytil přístroj OSIRIS na sondě Rosetta 12. 11. 2014. Čas na snímcích je světový čas a odpovídá času měřeného sondou, nikoli času v době přijetí signálu na Zemi.
Podle snímků přistroje OSIRIS na sondě Rosetta nyní víme, že Philae opravdu leží někde v této oblasti a vědci dále zužují oblast hledání. Problém je, že mise Rosetty byla plánována dlouho dopředu a není tedy možné přejít na takovou dráhu, aby se dalo pravděpodobné místo přistání ihned zblízka nafotografovat.
 Nejnovější informace hovoří o tom, že se možná podařilo zachytit Philae, když letěl nad okrajem velké prohlubně / kráteru nazvané Hatmehit na menším laloku komety. Fotografie pořízená v 17:20 UT (palubního času) ukazuje malou tečku nad okrajem komety. Připomeňme, že první přistání v oblasti Agilkia nastalo v 15:34 UT a podle měření přístroje ROMAP poté Philae možná škrtnul o povrch komety v 16:20 UT. Vpravo uvedený snímek by tedy mohl ukazovat Philae během letu do oblasti definitivního přistání. Další dotek s povrchem totiž nastal v 17:25 a definitivní přistání v 17:32 UT. Jestliže budeme předpokládat, že tečka na snímku je opravdu Philae těsně před přistáním, výrazně se nám tím zužuje místo, kde jej máme hledat. To ukazuje následující snímek s červeně vyznačenou elipsou nejpravděpodobnějšího místa přistání.
 Problém s hledáním Philae spočívá v tom, že mise Rosetty byla plánována dlouho dopředu a nelze nyní na několik měsíců dopředu program změnit. Hledání Philae se proto zatím omezovalo jen na snímání z větší výšky v době, kdy Rosetta obíhala na vyšších drahách asi 30 a 20 km od středu komety (28 a 18 km nad povrchem v listopadu a prosinci 2014). Snímání bylo plánováno v časech, kdy víme, že přistávací modul měl svůj asi 1,3 hodiny trvající „den“. Na snímcích se ale zatím nic zajímavého nenašlo. Modul by však stejně zabíral stěží tři obrazové body. Snímání však neprobíhalo za optimálního osvětlení. Je tedy třeba počkat.
V současné době je na 14. únor plánováno přiblížení na 6 km k povrchu komety, ovšem pod Rosettou bude v tu chvíli velký lalok a později také původní plánované místo přistání, takže to opět nepomůže k vyhledání Philae. Tato dráha byla původně plánována proto, že Slunce bude stát přesně za Rosettou a krajina pod ní nebude vrhat stíny. Rosetta provede také přesná měření spektra povrchu jádra komety a prozkoumá komu, tedy obálku kolem jádra komety blíže k povrchu.
Po tomto blízkém průletu je opět v plánu přesun na mnohem vzdálenější orbitu, takže hledání Philae nebude moci v následujících měsících mnoho pokročit a může se dokonce stát, že bude moci pokračovat až příští rok.
Kdy se Philae probudí?
Probuzení sondy není tak jednoduchý proces, jako když stiskneme tlačítko u domácího spotřebiče. Původně se předpokládalo, že Philae v místě přistání bude mít asi 6,5 hodiny trvající den během přibližně 12,4 hodin dlouhé otočky jádra komety kolem osy. Původně také měly teploty v místě přistání k březnu 2015 přesáhnout únosnou mez a Philae měl přestat fungovat pro přehřátí. Nyní, kdy je Philae osvětlen méně jak 1,5 hodiny, je však situace odlišná.
 Nyní musíme naopak čekat, než se kometa na své dráze přesune blíže ke Slunci a modul začne dostávat více tepla a energie ze Slunce. Aktuálně je možné říci, že během května 2015 se změní poloha Slunce na kometárním nebi tak, že začne svítit přesně v nadhlavníku nad původně plánovaným místem přistání na malém laloku komety. Dá se tedy očekávat, že nejméně do března se nebude dít nic převratného, ovšem poté by se mohl Philae zahřát natolik, že by mohl vyslat alespoň signál „jsem na živu“. K tomu je zároveň potřeba, aby úroveň nabití baterie stoupla tak, že bude schopna dodat alespoň 17 wattů. K provozu Philae je však potřeba nad 20 W.
Naštěstí, ať už bude Rosetta jakkoliv daleko od komety, třeba i 200 km, je schopna přijmout signály Philae, pokud by se ozval. A pokud by se tak stalo, byla by to skvělá příležitost ke zkoumání komety v době, kdy je poblíž přísluní své dráhy kolem Slunce. I přes to, že Philae pracoval jen tři dny po přistání, jednalo se o úspěch. Už jen proto, že prozkoumal hned několik míst povrchu komety a také proto, že nakonec provedl, byť neúplná měření pomocí svých přístrojů. Mise Rosetty tedy stále pokračuje a bez ohledu na případné probuzení modulu Philae můžeme s napětím očekávat, co se bude dít s jádrem komety letos, kdy v létě proletí přísluním.
Zdroj:
http://blogs.esa.int/rosetta/2015/01/30/where-is-philae-when-will-it-wake-up/ |
