 | autoři snímku: Zdeněk Bardon (45) a Martin Bardon (8) www.bardon.cz Objekt: Kometa 73/C Schwassmann-Wachmann Datum:08.05.2006 Čas: od 00:33 do 01:29 (pro kometu) Optika: Refraktor 106/f5 Snímač: ST-2000XM, CFW-8A, AO-7 Montáž: GP-DX Vixen Místo: Hnačov (Šumava) Autor: Zdenek Bardon a Martin Bardon Věk. 45 a 8 let Zpracování: MaxIm DL a Photoshop Postup: pozadí složeno metodou LRGB 2x600 sec v rozlišení 1x1 L a pro RGB 2x2, kometa 10x60 sec v rozlišení 1x1 L a pro RGB 10x60 sec v rozlišení 2x2. Pozadí a kometa složeny v programu MaxIm DL, pro kometu použit Lucy-Richadson. Finální podoba v Adobe Photoshop (křivky, úrovně, ořez a popis) Celkový součet všech expozic je 120 minut. |
Když před 76 lety objevili němečtí astronomové Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann při prohlídce fotografických desek exponovaných v rámci projektu sledování planetek na hvězdárně v Hamburku kometu poté po nich pojmenovanou, netušili, jaké osudy ji ještě čekají a jakou podívanou tato kometa připraví i nám. Během této doby se kometa, obíhající Slunce jednou za 5,4 roku, na celých 49 let ztratila z dohledu pozemských dalekohledů. Způsobila to nejen nemožnost určit její definitivní dráhu z několika málo pozorování, ale zejména s malým jádrem komety gravitačně zacvičil Jupiter. V roce 1979 byla po novém výpočtu dráhy opět nalezena, ale trvalo to až do roku 1990, odkdy je pozorována již pravidelně. Avšak od roku 1995 se začala kometa rozpadat a při letošním návratu připravila astronomům malou nebeskou derniéru. Rozpadající se kometu však dnes sledují nejen největší dalekohledy světa, jako osmimetrový japonský dalekohled SUBARU na Havajských ostrovech a infračervený dalekohled Spitzer na oběžné dráze Země, ale své objektivy na ni namířili i čeští astronomové. Její velmi podařený portrét nám do soutěže zaslal i Zdeněk Bardon, který ji spolu se svým synem Martinem fotografoval z temné Šumavy. Do zorného pole se jim podařilo vměstnat nejen kometu samotnou, ale i krásnou planetární mlhovinu M57, ozdobu souhvězdí Lyry. My tak můžeme vychutnat nejen pomíjivou krásu komety, jejíž světlo k nám letí necelou 1 minutu, ale i majestát mlhoviny, jejímuž světlu to k nám trvá 2000 let. |