logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller

Sponzor ČAM

ProjectSoft Foto: ProjectSoft
ProjectSoft

Partneři ČAM

APO
Partneři dle svých možností podporují ČAM.

Červenec 2007 - NGC 7023: Iris (Martin Myslivec)

CAM Červen - Měsíc a Venuše Ing. Martin Myslivec, 32 let
www stránky autora: http://foto.astronomy.cz

Technické údaje a postup

Datum: 23.7.2006 od 00:15
Dalekohled: Vixen VC200L, 200/1800mm (f/9), Astronomik CLS filtr
Montáž: Upravená montáž EQ6
Pointace: TVGuider mimoose přes OAG Tracker III
Místo: Hradec Králové, Bělečko
Postup: 8 snímků s expozičním časem 20minut (tedy celkem 160 minut expozice) pořízeno pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Reflexní mlhovina v Cepheu. Za povšimnutí stojí temné, ale přesto slabě zářící, oblasti mlhoviny. Je docela oříšek to nafotit u velkého města.

Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.

V tomto téměř alchymistickém tyglíku je mladá hmotná a velmi horká hvězda na počátku svého života ještě ponořena do prachového závoje původní pramlhoviny. Přestože je dominující barvou mlhoviny barva modrá, charakteristická pro světlo rozptýlené na prachových zrnech, prosvítá nám tu i nádech červené. Za ten může jev zvaný fotoluminiscence, při němž některá prachová zrnka mění neviditelné ultrafialové světlo mladé hvězdy na světlo červené, nám již viditelné.

Nejen ona modravá mlhovina, dosahující přibližně 6 světelných let v průměru, ale i samotná mladá centrální hvězda má své jméno - SAO 19158. S jejím spatřením pouhýma očima bychom však měli potíže, neboť dosahuje sedmé hvězdné velikosti, přičemž naše lidské oko dosáhne tak stěží ke hvězdné velikosti šesté.

V každém případě nám však autor snímku dokázal, že je možno vyfotografovat nejen toto "hvězdné mládě", ale i zbytky jeho rodiště, mlhovinu Iris. A nejen to. Na snímku jsou patrna i prachová a molekulární mračna odolávající prudkému jasu mladé hvězdy a zakrývající to, co by snad našim zrakům mělo zůstat skryto. Martinovi Myslivcovi, autorovi vítězného snímku, bychom rádi na závěr vyjádřili dík za to, že po dubnovém a květnovém pohledu na poslední léta života hvězd nasměroval náš pohled i k hvězdným batolatům a popřáli mu mnoho dalších takto zajímavých a působivých obrázků nám stále tajemnějšího vesmíru.


Vzpomínky porotce: Když jsem před deseti roky vedl astronomický kroužek děvčat z učňovského střediska vánočních ozdob, přicházela často na hvězdárnu ozdobena jemným třpytivým práškem okolo očí. Nevím, jak se ta zkrášlující jemná a třpytivá skelná drť, kterou kromě zdobení očí používaly i ke zdobení ozdob jmenovala doopravdy, ale říkaly jí "iris". A stejně jako se barevná zrnka třpytila na kůži dívek, září svým tajuplným svitem i obrázky mlhoviny Iris v galerii soutěže ČAM. Ne, není to chyba a množné číslo je skutečně namístě.