logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Kudy k Marsu? 2003.08.28 10:37

Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?

Přehled sond mířících k Marsu:
Nozomi - japonská sond vyslaná 7.4.1998, vzhledem k problému s pohonným systémem dorazí k Marsu prosinci 2003
Mars Express/Beagle - sonda ESA, start 2.6.2003, přistávací modul dosedne 25.12.2003
Mars Rover A, B - dvě sondy NASA, start v červnu 2003, přistávací moduly dosednou na Mars v průběhu ledna 2004

V dalším textu se budeme zabývat evropskou sondou Mars Express, která je nyní na poloviční cestě k Marsu (pokud zkoumáme délku trajektorie - "cesty") 1. září mine rychlostí 10 800 kilometrů za vteřinu milník označující 242 milionů kilometrů z celkové trasy 485 milionů kilometrů. Je třeba si uvědomit, že vzdálenost, kterou musí sonda překonat je mnohem větší než vzdálenost mezi oběma planetami. Plánování meziplanetárních tras je o něco složitější než porovnávání vzdáleností v jednu chvíli. Dráhu sondy Mars Express si můžete prohlédnout na doprovodném obrázku - po kliknutí na obrázek se zobrazí větší verze.

Chyť si mě!

Určení optimální trasy je ztíženo pohybem Země a Marsu. Při plánování setkání sondy s kosmickým objektem je třeba načasovat okamžik startu tak aby se v budoucnu v jednom místě a chvíli protnuly orbitální dráhy obou těles. Například k dosažení Marsu se ideální dráha podobá části oblouku.

V jedné řadě

Mars se nejvíce přiblíží k Zemi 27. srpna 2003, ale opozice nastane až 28. srpna. Opozice je stav, kdy se Slunce, Země a Mars (či jiné těleso) nachází v jedné přímce.

Ve vzdálenosti 55 758 006 kilometrů od Země bude Rudá planeta jasnější než Jupiter a všechny hvězdy na noční obloze. Jasnější bude pouze Venuše a Měsíc. Na obloze není vidět nic ohromujícího, ale je možné vidět typickou načervenalou barvu Marsu. S vhodným dalekohledem (např. na hvězdárnách) je možné rozlišit některé povrchové útvary - polární čepičky, tmavé oblasti a možná i bouřková mračna.

To nejlepší nás čeká za několik měsíců. K Marsu dorazí několik sond, které výrazně zlepší naše znalosti o našem planetárním sousedu. Mars budou zkoumat opravdu podrobně - od složení podpovrchových vrstev, přes analýzu povrchových vzorků až po zoumání atmosféry a ionosféry. Je téměř jisté, že se můžeme těšit na zajímavé výsledky.

Zdroj: ESA, NASA

  Mokrý Karel   Zobrazeno: 5828x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce