logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
ROSETTA připravena ke startu 2003.11.20 12:13

Rosetta.jpg
Evropská kosmická agentura ESA připravila ke startu po mnohaletém úsilí svoji kosmickou sondu s názvem ROSETTA. Jejím úkolem byl detailní průzkum komety 46P/Wirtanen a přistání na jejím ledovém jádru. Start se měl uskutečnit v lednu letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit až do vyšetření příčin havárie rakety. Původní termín startu se nepodařilo stihnout, a tak byl pro sondu vybrán nový cíl.

Z několika možností byla nakonec vybrána kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, která byla objevena v roce 1969. Kolem Slunce oběhne jednou za 6,57 roku. Start je naplánován na 26. 2. 2004. Jádro komety má rozměry 3 x 5 km. To znamená, že je asi 4krát větší než kometa Wirtanen a gravitace v okolí jádra bude asi 30krát vyšší. Z toho vyplývá, že přistávací rychlost modulu o hmotnosti 100 kg se zvýší z původních 0,2 až 0,5 m/s na 0,7 až 1,5 m/s. Konstruktéři proto hledali řešení, jak zajistit bezpečné přistání sondy na jádru komety.

V případě přistání na kometě Wirtanen byl hlavní problém v tom, aby se po dopadu modul neodrazil a neodlétl do kosmického prostoru vzhledem k nepatrné přitažlivosti komety. Nyní nastal další problém - vzhledem k vyšší gravitaci může po dopadu na nerovný terén dojít k převrácení přistávacího modulu, případně k jeho poškození.

Aby taková situace nenastala, byl poněkud překonstruován přistávací "podvozek" sondy. Při modelových zkouškách bylo zjištěno, že sonda může bezpečně přistát rychlostí 1,5 m/s na terénu se sklonem 10 stupňů a rychlostí 1,2 m/s na svahu se sklonem do 30 stupňů.

Dále bylo rozhodnuto, že scénář výzkumu komety bude pozměněn tak, že povrch jádra komety bude delší dobu zkoumán za účelem podrobného zmapování, vybrání vhodného místa k přistání a změření gravitace komety. Zatím je přistání naplánováno na listopad 2014. Přistání se uskuteční na té části kometárního jádra, která bude v okamžiku přistávacího manévru vhodně osvětlena Sluncem.

Zdroj: ESA

  Martinek František   Zobrazeno: 5532x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce