Česká astronomická společnost

Vědcům je známo již dlouhou dobu, že magnetické póly Země nezůstávají stále na stejném místě, na rozdíl od pólů geografických. V roce 1831 se poprvé pokusil přesně určit polohu severního magnetického pólu známý polární badatel James Clark Ross. Jeho poloha však nesouhlasila se severním geografickým pólem. Magnetický pól se nacházel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce (70° 05,3 N, 96° 46 W).

Dalším vědcem, který se pokusil určit polohu severního magnetického pólu, byl významný polárník Roald Amundsen. Stalo se tak v roce 1904, tedy více než 70 let později, než svá měření uskutečnil Ross. Tehdy nějaká poloha magnetických pólů pozemšťany příliš nezajímala. Ukázalo se, že za toto období se severní magnetický pól posunul pouze o 50 km směrem k severu.

budouci trasa

Další sledování polohy zemských magnetických pólů již probíhalo na vědečtější bázi. Bylo zjištěno, že severní magnetický pól se posouvá stále k severu, přičemž se jeho pohyb částečně odklání na západ. Zpočátku činila rychlost pohybu pólu asi 10 km za jeden rok, v poslední době se pohyb zrychlil přibližně na 40 km za rok. Za posledních 100 let se severní magnetický pól posunul asi o 1 100 km. Jestli bude držet současný trend, potom zhruba za 50 let překoná Severní ledový oceán a dostane se na Sibiř.

Magnetické pole Země se nejen "posouvá" po povrchu planety, ale mění se také jeho intenzita. Za posledních 150 let poklesla asi o 10 %. Při zachování současného trendu může jeho intenzita klesnout na nulu asi za 1000 let.

V současné době není nikdo schopen říci, jak dlouho taková změna magnetických pólů potrvá - jak dlouho bude mít magnetické pole Země "nulovou" intenzitu. Podle jedné varianty taková situace trvá několik tisíc let, během nichž není Země chráněna magnetickým polem před nebezpečným slunečním a kosmickým zářením. Podle druhé teorie záměna magnetických pólů probíhá pouze několik týdnů.

Protože k obdobným událostem došlo v historii mnohokrát, nebude taková situace katastrofální. Svědčí o tom bohatý a rozvinutý život na naší planetě. Vždyť také sága rodu homo trvá více než onu průměrnou periodu, v níž dochází ke změně orientace a k poklesu intenzity magnetického pole naší planety.

Zdroj: spacenews.ru a www.geolab.nrcan.gc.ca