logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Odrazy noční oblohy od největšího zrcadla na světě
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně? 2004.02.03 13:36

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.

PleiadyVzdálenost Plejád byla určována poměrně složitým způsobem, kdy se srovnávala jasnost, hmotnost a spektrum hvězd v této soustavě s analogickými blízkými hvězdami, jejichž vzdálenosti se podařilo určit mnohem přesněji jinými metodami, například pomocí tzv. paralaxy. Výsledkem bylo určení vzdálenosti Plejád na 425 světelných let s chybou 12 světelných roků.

Na základě dat z evropské družice HIPPARCOS byla v roce 1997 určena vzdálenost Plejád od Země na 385 světelných let, což je značně menší vzdálenost, než se uvádělo doposud. Tato astronomická družice prováděla v letech 1989 až 1993 měření vzdáleností hvězd metodou určování paralaxy (neprováděla fotografování hvězd jako například Hubblův kosmický teleskop). Družice v podstatě měřila změnu směru, ze kterého přicházelo světlo hvězdy do dalekohledu družice, při pozorování ze dvou protilehlých míst na oběžné dráze kolem Slunce. Družice HIPPARCOS mj. změřila polohy 118 000 hvězd s přesností 100krát lepší než do té doby nejlepší pozemní měření. Kromě toho byly určeny (již s menší přesností) polohy dalšího více než jednoho miliónu hvězd.

Pokud by takto změřená vzdálenost Plejád byla správná, bylo by nutné "přepočítat" vzdálenosti všech známých hvězd a hvězdných soustav. Naštěstí nedávno uveřejněné výsledky pozorování, která prováděli Xiaopei Pan a Mike Shao z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) NASA ukázaly, že obavy jsou neopodstatněné.

Otevřená hvězdokupa Plejády je lidem známa již dlouhou dobu. Hovoří se o ní v různých mytologiích. Nazývá se tak 7 dcer Atlase (Atlanta), které Zeus společně s Atlasem a jeho ženou Pleionou proměnil v souhvězdí (seskupení hvězd). A právě nedávno skupina astronomů informovala o závěrech měření vzdálenosti hvězdy Atlas v Plejádách. Již v roce 1974 se zjistilo, že se ve skutečnosti jedná o dvojhvězdu.

K přesnému změření vzdálenosti dvojhvězdy Atlas byly použity výsledky interferometrických měření pomocí dalekohledů na Palomar Observatory a Wilson Observatory. Měření se prováděla po dobu 10 let. Podařilo se přesně určit oběžnou dráhu obou hvězd kolem společného těžiště a jejich vzdálenost od Země, která činí 434 až 446 světelných roků. Možná se někomu zdá, že dosažená přesnost není příliš velká, avšak jiné metody dávají hodnoty zatížené ještě většími chybami.

Informace o tom, že dříve používané metody jsou neadekvátní, byly silně nadhodnoceny. Pokud se týká údajů z astrometrické družice HIPPARCOS, existuje několik vysvětlení. Může se jednat o systematickou chybu, způsobenou navedením družice na jinou oběžnou dráhu, než se původně předpokládalo, v důsledku chybné funkce posledního stupně nosné rakety. Může se taky jednat pouze o izolovaný problém, neboť Plejády zabírají jen malý úsek nebeské klenby. "Výsledky družice HIPPARCOS bych zatím nezpochybňoval," prohlásil William van Altena z Yale Observatory.

Zdroj: newsday.com

  Martinek František   Zobrazeno: 7988x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce