Česká astronomická společnost

Vědci ze Švýcarského federálního polytechnického institutu v Lausanne projektují v rámci programu Startiger III mimořádně lehký letoun. Tento "vesmírný plavec" by měl být schopen automatického letu v atmosféře Marsu nepřetržitě po dobu zhruba 10 let. Zdrojem elektrické energie budou panely slunečních baterií, pokrývající horní plochu křídel, jejichž rozpětí bude 3 metry. Hlavní výhodou letounu bude jeho minimální hmotnost pouhých několika kilogramů. Bude však schopen nést některé vědecké přístroje. Pro výrobu letounu budou použity superlehké a pevné konstrukce, umožňující let v marťanské atmosféře, která je asi 80krát řidší než pozemské ovzduší. Rovněž množství dopadající sluneční energie je na Marsu nižší než na Zemi.

Malá hmotnost letounu klade mimořádné nároky na konstrukci akumulátorů. Zřejmě budou použity v minimálním množství, jen aby byl zabezpečen autonomní let na krátkou vzdálenost v době snížené dodávky elektrické energie - například při letu pod místní oblačností. Pokud se týká vědeckého vybavení, měla by se na palubě letounu nacházet kamera, která bude pořizovat snímky povrchu z malé výšky a možná i některé další senzory. Nebude chybět ani telekomunikační zařízení pro spojení s družicí na oběžné dráze. Ještě je nutno připomenout jednu zajímavou skutečnost: vzhledem k tomu, že letoun neponese žádné zdroje energie ani paliva, bude muset létat stále za Sluncem, neustále se bude nacházet na denní polokouli Marsu.

Nyní probíhají konstrukční práce na prvním prototypu marsoletu. Předpokládá se, že ještě letos v létě se uskuteční první zkušební let v zemské atmosféře. Očekává se let v délce minimálně 24 hodiny. O několik měsíců později bude prověřen další prototyp, a to ve výškách 15 až 35 km, kde panují podobné podmínky jako v atmosféře Marsu.

Zdroj: spacedaily.com