| Zatímco pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity se zapisují do historie výzkumu planety Mars, probíhají v USA přípravy na mnohem rozsáhlejší průzkum rudé planety. V srpnu 2005 bude na oběžnou dráhu kolem Marsu vypuštěna kosmická sonda s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO - průzkum Marsu z oběžné dráhy). Úkolem mise MRO bude pořídit detailní snímky povrchu Marsu s vysokým rozlišením pomocí nejvýkonnější kamery, jaká kdy byla zatím vyslána na oběžnou dráhu kolem některé z planet sluneční soustavy. Pro určování přítomnosti vody a vodního ledu bude využívat radar, který bude zjišťovat, zda vodní led, který objevila sonda Mars Odyssey ve vrstvě horniny do hloubky 1 až 2 metry, sahá i do větších hloubek, či zda se dokonce pod povrchem nenacházejí rezervoáry kapalné vody. Obdobný průzkum provádí nyní evropská sonda Mars Express. Dále bude sloužit jako retranslátor pro další sondy, které budou zkoumat Mars. |
Na rok 2007 je naplánováno vyslání sondy PHOENIX. Přistání se tentokrát uskuteční na severní polokouli, poblíž polární čepičky, kde sonda Mars Odyssey 2001 objevila velké zásoby vodního ledu. Sonda přistane v terénu, který obsahuje více než 80 % vodního ledu. Komplexní průzkum bude zahrnovat jak výzkum terénu, tak i atmosféry. Na sondě budou některé přístroje z neúspěšného projektu Mars Polar Lander. Hlavním úkolem sondy bude pátrání po projevech života na Marsu a výzkum historie vývoje vody na rudé planetě. Po přistání budou pomocí manipulátoru odebrány vzorky horniny a provedeny jejich analýzy se zaměřením na zjišťování stop případného života. Nová pojízdná laboratoř s označením MSL (Mars Science Laboratory) bude všestranně zaměřený robot, určený pro všechny druhy terénu. Protože se jedná o velmi zajímavý projekt, podívejme se na něj podrobněji. Start se uskuteční v říjnu roku 2009, přistání na Marsu v roce 2010. Jedná se o průzkumníka, který bude schopen dlouhodobě zkoumat rozsáhlé oblasti na povrchu Marsu. Bude zkoumat Mars jako nikdo předtím a odstraní tak pochybnosti o možné přítomnosti života - minulého či současného - a pomůže zjistit, zda uvažovaný pilotovaný výzkum Marsu bude možno v budoucnu realizovat. Práce na vývoji MSL probíhají v Jet Propulsion Laboratory (JPL). MSL bude prvním robotem, který přistane na povrchu Marsu rovnou na "vlastní nohy" - na všech šest kol. Nebude potřebovat airbagy ani žádné zdlouhavé přípravné procedury před zahájením výzkumu. "MSL bude vysazena na povrchu Marsu pomocí jakéhosi létajícího jeřábu a téměř okamžitě bude připravena do akce," říká Brian Muirhead, hlavní inženýr JPL pro projekt MSL. Muirhead připouští, že tato varianta přistání evokuje u mnohých lidí názor, že se jedná o šílený nápad, který nikdo nemůže myslet vážně. "Stejná slova jsem slyšel o použití airbagů v roce 1997 u sondy Mars Pathfinder," doplňuje Muirhead. "Naše varianta využití létajícího jeřábu je podstatně lepší něž použití airbagů."Po střemhlavém průletu řídkou marťanskou atmosférou a následném sestupu na padáku přejde sonda do pomalého klesání k povrchu planety. Létající jeřáb ponese nádrže s pohonnými látkami a po stranách také dva výložníky (nosníky), opatřené raketovými motory. Takováto souprava s řiditelnými motory zajistí pomalý sestup k povrchu planety. Za použití řídící a navigační aparatury se sonda bude vznášet nad povrchem planety po dobu několika sekund. Přitom dojde ve výšce 5 m nad povrchem planety k oddělení MSL a k jejímu spuštění pomocí lana na povrch Marsu. Létající jeřáb posléze dopadne na vzdálenějším místě od oblasti přistání MSL. Žádné skákání po povrchu v délce stovek metrů, žádné kutálení. Přistávací rychlost MSL bude nízká: 1 m/s. To je jako dopad z 10 cm výšky na Zemi. Podle dřívějších plánů měla sonda přistát na povrchu Marsu podobně jako landery sond Viking pomocí brzdících raketových motorů a teprve později měla laboratoř MSL sjet z rampy na povrch planety.Nově navrhovaný způsob přistání je velmi výhodný. A všechno se může vyzkoušet na Zemi. Navíc tato varianta umožňuje trefit se do malé přistávací elipsy na povrchu Marsu o rozměrech 10 x 5 km, což je 10krát menší oblast, než u přistání sond Spirit či Opportunity. Přistávací oblast se může nacházet kdekoliv v rozmezí +/- 60° na sever nebo na jih od rovníku. MSL bude asi 5krát hmotnější než současné roboty, zkoumající planetu Mars. Její hmotnost bude asi 900 kg. Životnost sondy by měla dosáhnout dva pozemské roky. V současné době pracují Boeing, Co. a Lockheed-Martin na nukleárním zdroji, určeném pro zásobování laboratoře potřebnou energií. Tzv. Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator bude mnohem výkonnější verzí generátorů, které byly použity na sondách Viking 1 a 2, jenž přistály na Marsu v roce 1976 nebo na sondě Cassini, která se nyní blíží k planetě Saturn. Možným místem pro přistání laboratoře MSL na Marsu je i oblast Valles Marineris. Náklady na vývoj MSL se odhadují na 850 miliónů dolarů. Zdroj: space.com |
