logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
KLENOT V České astronomii 2004.03.01 14:14

klenot.jpg
Asteroidy už dlouho nejsou jen objektem sci-fi, ale předmětem seriózního vědeckého zkoumání. V blízkosti Země se podle odhadů pohybuje nejméně tisícovka velkých asteroidů, větších než 1 kilometr, ale objeveno jich zatím bylo necelých sedm set, většina v rámci projektu Spaceguard amerických astronomů. Přestože pravděpodobnost srážky Země s asteroidem je velmi malá, není však nulová. Nebezpečné mohou být jak velké blízkozemní asteroidy, hrozící globální katastrofou, tak tělesa menší. A právě na ně se nyní chtějí zaměřit astronomové z americké NASA. Jak oznámili na minulý měsíc na konferenci v Orange County v Kalifornii, snaží se získat prostředky na hledání sub-kilometrových těles v okolí Země až do průměru 90 metrů.

Objevy, výpočty drah i další výzkumy asteroidů, včetně těch malých, však zdaleka nejsou jen doménou amerických astronomů. Nový velký dalekohled určený speciálně na výzkum asteroidů a komet s neobvyklými drahami míří k obloze právě dva roky z hvězdárny na jihočeské Kleti. Zprovozněn byl na začátku března 2002. Název projektu KLENOT znamená, že jde o kleťský teleskop pro sledování asteroidů a komet s neobvyklými drahami. S průměrem zrcadla 106 cm se jedná o druhý největší dalekohled v České republice a zároveň v současnosti největší specializovaný přístroj určený pouze pro sledování planetek v celé Evropě. Pro snímkování oblohy slouží velmi výkonný elektronický detektor CCD. Výzkumný tým projektu KLENOT tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer.

Od března 2002, tedy za pouhé dva roky, astronomové sdružení v projektu KLENOT změřili více než 6000 přesných pozic blízkozemních asteroidů, které se používají k výpočtům jejich drah a k vyloučení možnosti případné srážky těchto těles se Zemí. Dle mezinárodních statistik je Kleť s KLENOTem druhá nejvýkonnější observatoř na světě ve sledování blízkozemních asteroidů po americkém projektu LINEAR. Během trvání projektu KLENOT bylo objeveno více než už čtyři sta dosud neznámých planetek a mezi nimi též dva pozoruhodné blízkozemní asteroidy - 2002 LK a 2003 UT55 - objeveny. První z nich dále sledovali italští astronomové s použitím New Technology Telescope na Evropské jižní observatoři v Chile, druhý je vůbec nejmenším asteroidem objevených na evropském kontinentu.

Kleťští astronomové se však s teleskopem KLENOT nevěnují jen planetkám. Velká část pozorovacího času patří kometám. Jednak stejně jako u planetek měření jejich přesných pozic, dále zjišťování, že některá z těles objevená jako asteroidy jsou ve skutečnosti slabé komety. Zřejmě nejzajímavějším výsledkem KLENOTu z oboru kometární astronomie je znovunalezení podivuhodné dvojice komet C/2002 A2 (LINEAR) a C/2002 A1 (LINEAR). Komety byly objevené původně jako dvě samostatná tělesa projektem LINEAR v Novém Mexiku. Teprve na základě našich astrometrických a fotometrických měření a výpočtů astronomů z JPL v Pasadeně v Kalifornii v USA (Zdeněk Sekanina, Paul W. Chodas) se ukázalo, že až do roku 1978 tvořily jedno těleso, které se rozpadlo daleko od Slunce za drahou planety Uran. Příběh komet C/2002 A1 a C/2002 A2 je také příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce, o to příjemnější, že její výsledky vedly k publikaci společné práce v prestižním vědeckém časopise, a k utvrzení našeho vědomí, že přístrojové vybavení Kleti KLENOTem je nám skutečným vědeckým klenotem.

Další podrobnosti najdete na http://www.hvezcb.cz/klenot (česky) nebo http://klenot.klet.org (anglicky).

  Tichá Jana   Zobrazeno: 5589x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce