Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
|
|
|
| Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A |
2004.03.29 15:24 |
| Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety. |
Motory rakety byly v činnosti 80 sekund a tím došlo k urychlení hypersoniku X-43A na rychlost 8300 km/h. Po oddělení zkušebního letounu od nosné rakety ve výšce 29 km byl nastartován vlastní zkušební motor letounu, který pracoval po dobu 10 sekund. X-43A byl tak urychlen na rychlost M 7 (Mach 7), což je rychlost 7krát převyšující rychlost zvuku v daném prostředí. Po vypnutí motoru se letoun nacházel ve fázi klouzavého letu a po 10 minutách dopadl do vod Tichého oceánu ve vzdálenosti 600 km od pobřeží. Se záchranou letounu se nepočítá.  |
"Všechno probíhalo podle plánu. Bylo to nádherné. Po pravdě řečeno, bylo to to nejkrásnější, co jsem doposud viděla. Na tento okamžik jsme čekali několik let," prohlásila tisková mluvčí NASA Leslie Williamsová. Uskutečněný let byl druhým pokusem o prověrku tohoto nadzvukového letounu. První zkouška 2. 6. 2001 skončila neúspěchem pro závadu na nosné raketě.Hlavním úkolem programu X-43A je výroba a letové prověrky nové pohonné jednotky, která spaluje při hypersonických rychlostech kapalný vodík a jako okysličovadlo využívá kyslík z okolního prostředí. Takovéto motory by měly být ekonomičtější ve srovnání s klasickými raketovými motory, jelikož při vlastním letu nejsou na palubě raketoplánu nádrže s okysličovadlem (kapalným kyslíkem). Nové technologie umožní překonávat vzdálenosti mezi dvěma libovolnými letišti na zeměkouli za dobu kratší než 2 hodiny, nebo odstartovat z obyčejného letiště, v krátké době dosáhnout Mezinárodní kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země a pak se podobně vrátit zpět. Nové technologie, které nyní rozpracovává NASA, umožní již v následujících dvou desetiletích dosáhnout nebývalých a neohraničených možností v rychlé přepravě lidí a nákladu, a také přímé dosažení kosmického prostoru pomocí nových dopravních prostředků, startujících z obyčejných letišť. Zkouška proběhla v rámci prací na projektu Hyper-X, na který NASA vyčlenila částku 250 miliónů dolarů. Program byl zahájen v roce 1996. Zkušební exemplář raketoplánu X-43A má hmotnost 1 400 kg a délku 3,7 m. Zdroj: spaceref.com |
|
|
Martinek František
Zobrazeno: 8852x
Tisk
|
|
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
 | | 02.17 21:22 | Astro | M. Gembec |
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
 | | 02.16 21:06 | Astro | M. Gembec |
| Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz | | 02.05 12:40 | Nezařazeno | M. Gembec |
| VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu: Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.
Zdroj: ESO | | 02.05 10:35 | Astro | M. Gembec |
Archiv novinek
|
