logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venus Express 2004.04.06 07:59

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).

Vědecké vybavení sondy budou tvořit přístroje, vyvinuté pro sondy Mars Express a Rosetta. Je určeno ke sledování povrchu planety, její atmosféry a ionosféry. Pozornost bude věnována vzájemnému ovlivňování atmosféry a povrchu planety a bude rovněž prováděno pátrání po případné vulkanické aktivitě.

Start sondy o hmotnosti 1270 kg uskuteční z kosmodromu Bajkonur pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat. Startovní okno pro let k Venuši se otevírá ve dnech 26. 10. až 25. 11. 2005. Svého cíle dosáhne sonda po 153 dnech letu. Na oběžnou dráhu bude sonda "usazena" pomocí hlavního raketového motoru. Během 5 dnů bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 250 až 66 000 km. Výzkum planety by měl probíhat minimálně 500 dnů, tj. přibližně 2 oběhy Venuše kolem Slunce.

V minulosti často astronomové označovali Venuši za "sestru" Země. Ve skutečnosti se obě planety podobají pouze svojí hmotností a velikostí. Ve všech ostatních parametrech se velice odlišují, především v tom, že na Venuši s největší pravděpodobností neexistuje život.

Jaké bude tedy hlavní zaměření výzkumu? Venuše má mimořádně slabé magnetické pole. Částice slunečního větru, vyvržené ze Slunce, doslova bombardují horní vrstvy atmosféry planety, místo toho, aby ji oblétly v úctyhodné vzdálenosti (jak se tomu děje například u Země). Bylo zjištěno, že "něco" pohlcuje ultrafialové záření v atmosféře Venuše. Někteří vědci nevylučují možnost, že by se mohlo jednat o mikroorganismy, které využívají toto záření pro fotosyntézu.

Hustá atmosféra způsobuje na planetě skleníkový efekt, díky čemuž se povrch Venuše změnil ve žhnoucí pec s teplotou téměř +500°C. Silné větry vanou na Venuši rychlostí až 400 km/h, avšak opačným směrem, než rotuje samotná planeta. Podle některých vědců právě rychle rotující hustá atmosféra způsobila "převrácení" směru rotace planety. Na rozdíl od dalších planet totiž Venuše rotuje v opačném směru.

Na únor 2007 je naplánován start další sondy k Venuši. Jedná se o japonskou sondu Planet-C (Venus Orbiter), která bude určena k průzkumu husté atmosféry planety. Po startu pomocí rakety M-V je naplánován gravitační manévr při průletu kolem Země v červnu 2008. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude sonda se startovní hmotností 650 kg navedena v září 2009.

Zdroj: ESA

  Martinek František   Zobrazeno: 5858x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce