| Největší radioteleskop na světě (Arecibo, Portoriko), jehož anténa má průměr 305 m, byl nedávno využit jako radar za účelem zjištění tvaru planetky Itokawa (původní označení 1986 SF36) a parametrů její rotace. Planetka byla pojmenována na počest Hideo Itokawy, zakladatele japonského kosmického výzkumu. Výzkumy planetky prováděla skupina astronomů z Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA). |
Přibližný tvar a rozměry planetky byly známy již dříve. Průzkum pomocí radioteleskopu v Arecibu vedl k upřesnění těchto parametrů. Planetka má tvar velkého ragbyového míče o rozměrech 700 x 300 metrů, se značnými nerovnostmi na povrchu. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,95 až 1,69 AU. To znamená, že křižuje dráhy Země i Marsu. Sklon dráhy k ekliptice je 1,6°.  |
A proč se astronomové tolik zajímají o tuto malou planetku? V květnu 2003 k ní byla vypuštěna japonská kosmická sonda MUSES-C, která byla po startu přejmenována na HAYABUSA. Vědecký program sondy je velmi zajímavý. Jejím hlavním úkolem je odebrat z povrchu planetky asi 1 gram horniny a dopravit tento vzorek do pozemních laboratoří. V květnu letošního roku se uskuteční gravitační manévr při průletu sondy kolem Země tak, aby zamířila k cílové planetce. Do blízkosti planetky se sonda dostane v červnu 2005. Nejprve bude navedena na oběžnou dráhu kolem planetky ve vzdálenosti 20 km. Z této dráhy bude provádět detailní průzkum povrchu planetky. Cílem je určení fyzikálních a dynamických parametrů: velikosti, tvaru, topografie povrchu, směru rotační osy, periody rotace, složení a struktury povrchu. Získaná data také umožní výběr vhodných míst k odběru vzorků. Malý "skákací" robot MINERVA, který vyrobila organizace ISAS, bude použit k průzkumu okolí a povrchu planetky. V další fázi bude následovat těsné přiblížení k povrchu planetky. Sonda třikrát uskuteční krátkodobé "přistání" na různých místech povrchu. Bude se spíše jednat o několikasekundový kontakt sondy s planetkou. Při každém setkání bude směrem k povrchu planetky vystřelen kovový projektil, který zde vytvoří malý kráter. Část vyvrženého materiálu bude zachycena pomocí speciálního "trychtýře" na kosmické sondě a uložena do zásobníku v návratovém pouzdře. Tento odběr vzorků se bude opakovat na třech různých místech. Návratová část sondy se vzorkem z povrchu asteroidu přistane na Zemi v červnu 2007. Na závěr ještě jedna informace, týkající se samotného radioteleskopu. V těchto dnech byl opatřen novou kamerou ALFA (Arecibo L-Band Feed Array). Co do velikosti je srovnatelná s doposud používaným zařízením. Je zavěšena na lanech nad anténou radioteleskopu ve výšce 150 m a spojena s počítačovým centrem prostřednictvím optických vláken. Nová kamera umožní astronomům 7krát zefektivnit svou práci. To znamená, že za stejný časový úsek bude možno prozkoumat 7krát větší oblast hvězdné oblohy. Astronomům to umožní urychlit práce na objevování pulsarů, při mapování rozložení neutrálního vodíku v naší i cizích galaxiích apod. První pozorování novou kamerou se uskutečnilo 24. 4. 2004.Zdroj: spacedaily.com a alfa.naic.edu |
