Projekt obdržel oficiální označení MigBUS a neoficiální Space Coaster. Ovšem část názvu "Space" má pouze reklamní účel. Ve skutečnosti se MigBUS nikdy nemůže dostat za hranice atmosféry - maximální dosažitelná výška je 25 km (podle některých pramenů až 30 km). Budoucí turisté se budou nacházet ve speciální kabině, umístěné na "zádech" ruské stíhačky. Tento stratosférický "autobus", vybavený prosklenými stěnami s dobrým výhledem, poskytne prostor pro 12 pasažérů. Během letu se cestující dostanou do části zemské atmosféry, která je zatím nejméně "využívána". Většina dopravních letadel létá mnohem níže, hranici 20 km mohou překonat pouze některé jednomístné či dvojmístné vojenské letouny. Kosmické lodě se naopak pohybují v mnohem větších výškách nad zemským povrchem a touto částí atmosféry pouze krátkodobě prolétávají během startu či přistání. Konstruktéři dopravního prostředku MigBUS jsou přesvědčeni, že vysokou rychlost 2,5krát převyšující rychlost zvuku (Mach 2,5) nebudou cestující příliš vnímat, naopak pocítí během letu asi 30 sekund trvající beztížný stav. Tento zážitek se tak může stát hlavním "tahákem" pro absolvování letu. Během letu budou mít cestující oblečeny přetlakové obleky (skafandry) a možná budou moci dýchat čistý kyslík. Při případné havarijní situaci se může "autobus" s cestujícími oddělit a samostatně přistát na velkém padáku. V současné době obě společnosti MIG i EADS společným úsilím hledají solventního investora tohoto neobyčejného projektu. Předpokládá se, že by mohl být vybrán ještě letos. Pokud vše půjde podle předpokladu, o 3 roky později by se mohl uskutečnit první turistický let. Cena letenky se bude pohybovat kolem 25 000 dolarů. Je nutno podotknout, že podobné zážitky můžete absolvovat již nyní, a mnohem levněji. Lety do stratosféry na letounu Mig-25 stojí 9 až 11 tisíc dolarů. Ve své nabídce je má několik ruských a ukrajinských společností. V úvahu připadají ještě (za poloviční cenu) lety na vysloužilých letounech Mig-21 a Mig-23, které však nejsou schopny dosáhnout výšky 20 km. Existuje ještě jedna možnost, jak zakusit beztížný stav: při letech na letounu Il-76. Cena letenky je 10 dolarů za sekundu, přičemž se prodávají lety v kumulovaném trvání beztížného stavu minimálně 4 minuty. Společnosti MIG a EADS nechtějí konkurovat snižováním ceny. Předpokládají zařazení svého dopravního prostředku do tradičních západoevropských turistických letů. Například velké množství bohatých byznysmenů, kteří cestují každoročně na dovolenou z Mnichova na Malorku, může jednu cestu absolvovat na palubě dopravního prostředku MigBUS. Je však nutno vyvinout velké úsilí, aby ruský a německý trh neovládla konkurence. Připomeňme například americkou firmu Scaled Composites, která v dubnu letošního roku uskutečnila první zkoušky svého suborbitálního raketoplánu SpaceShipOne. Zatím byla dosažena výška 35 km a rychlost 1,6 Mach. Do budoucna se počítá s lety do výšky přes 100 km a s několikaminutovým pobytem v beztížném stavu.Kromě toho pracovníci ruského Experimentálního strojírenského závodu V. M. Mjasičeva představili v roce 2002 model suborbitálního letounu pro kosmickou turistiku s označením C-XXI. Podobně jako SpaceShipOne bude v počáteční fázi letu vynášen pomocí letounu, po oddělení zažehne vlastní raketový motor za účelem dosažení výšky přes 100 km. Obdobné cíle má více než 20 soukromých společností na celém světě. Na palubě těchto dopravních prostředků však bude místo pouze pro 3 cestující. Pro letoun Mig-31 je výška 100 km nedostupná. Je však třeba říci, že v roce 1977 pod označením E-266M vytvořil absolutní výškový rekord dosažený letounem, a to 37 650 m. Při suborbitálních letech do výšky 100 km si "extrémní" turisté přijdou na své. Cena letenky se však bude pohybovat kolem 100 000 dolarů. A tak projekt MigBUS může být konkurenceschopný. Výrobci nového dopravního prostředku však musí přesvědčit veřejnost, že jak start, tak i přistání budou bezpečné. V opačném případě bude zájemce odrazovat tragický osud raketoplánu Columbia, na jehož palubě zahynulo v únoru 2003 všech 7 kosmonautů. Zdroj: spacenews.ru |
