logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy 2004.06.01 12:15

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.

Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, přičemž jeden oběh vykoná za 548 dnů. Průměr měsíce je asi 230 km. O objev měsíce se v roce 1898 zasloužil William Pickering. Kolem Saturna obíhá retrográdně, tj. v opačném směru, než rotuje planeta. Předpokládá se, že tento malý měsíc byl dříve planetkou, která byla v minulosti zachycena gravitačním polem Saturna, kam se možná dostala z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Phoebe-Voyager2.jpg
První fotografie měsíce Phoebe pořídila v roce 1981 ze vzdálenosti 2,2 miliónu km americká sonda Voyager 2. Na pořízených snímcích lze rozlišit pouze světlé a tmavé skvrny. Na rozdíl od některých dalších měsíců Saturna je Phoebe velice tmavý, jeho povrch odráží pouze 6 % dopadajícího slunečního světla. Sonda CASSINI prolétne ve vzdálenosti pouhých 2 000 km od povrchu měsíce. Získané fotografie tak budou mnohem detailnější.

Naposled byl raketový motor sondy v činnosti v prosinci 1998. Tehdy "fungoval" 87 minut. Cílem korekce byla úprava letové dráhy před gravitačním manévrem při průletu kolem Jupitera 30. 12. 2000. Sonda CASSINI byla vypuštěna 15. 10. 1997. Od startu překonala vzdálenost 3,4 miliardy km. V současné době putuje radiový signál ze Země na sondu 1 hodinu 20 minut. Proto zapnutí i vypnutí raketového motoru řídil palubní počítač sondy.

Uskutečnění korekce dráhy je jednou z etap přípravy k navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna. Dne 30. 6. 2004 bude znovu nastartován hlavní raketový motor sondy, tentokrát na dobu 96 minut. Následujícího dne (1. 7. 2004) se sonda dostane na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem planety, známé především díky přítomnosti výrazných prstenců. CASSINI se stane první umělou družicí Saturna. Dřívější sondy Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2 kolem planety pouze prolétly.

Sonda na prvním oběhu dvakrát prolétne rovinou prstenců v mezeře mezi prstenci F a G. Z bezpečnostních důvodů použije sonda anténu jako ochranný štít před možnými srážkami s nepatrnými prachovými zrníčky.

Jedním z úkolů mise bude detailní průzkum měsíce Titan pomocí evropského průzkumného modulu Huygens. Ten se od mateřské sondy oddělí 24. 12. 2004. Přistání na Titanu se uskuteční 15. 1. 2005.

Cassini-Saturn-storms.jpg
Dne 28. 5. 2004 byl publikován další snímek Saturna, pořízený sondou CASSINI dne 7. května ze vzdálenosti 28,2 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 168 km/pixel. Na jižní polokouli planety je patrno několik tmavých skvrn, seskupených ve středních šířkách. Největší skvrna má průměr 3 000 km. Dále jsou patrny četné turbulence v atmosféře planety. Snímek byl pořízen v oboru blízkého infračerveného záření.

Zdroj: NASA

  Martinek František   Zobrazeno: 6272x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce