logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Merkur a tiché Slunce
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Rostliny pro marťanskou zahradu 2004.06.11 10:33

Sklenik pro Mars-2.jpg
Ruští vědci nyní vybírají druhy zeleniny, které budou pěstovat v "marťanské zahradě". Agenturu ITAR-TASS o tom informovala hlavní vědecká spolupracovnice Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd Margarita Levinskich. V rámci experimentu "500 dnů" budou pěstovat na palubě makety meziplanetární lodi maximální možné množství různých druhů zeleniny. "V současné době provádíme výběr rostlin, které budou do experimentu zařazeny společně s dobrovolníky v rámci přípravy pilotovaného letu na Mars. Po dobu 500 dnů se budou nacházet v podmínkách naprosté izolace od okolního prostředí," informovala Levinskich.

Vědci se více přiklánějí k zařazení těch druhů zeleniny, které pocházejí z Asie, kde má zemědělství dlouhodobou tradici. Východní zelenina je mnohem výnosnější a odolnější vůči vnějším vlivům. Na kosmických stanicích se například daří úspěšně pěstovat hlávkový salát pocházející z Japonska. Dále se ve skleníku počítá například s výsadbou rajčat a papriky.

Experiment bude zahájen počátkem roku 2006 a účastní se jej 6 až 7 osob, které budou žít v maketě marťanské lodi, na níž bude realizován uzavřený koloběh látek. Jak informoval bývalý ruský kosmonaut-rekordman Valerij Poljakov, na "palubě" se bude vyrábět voda, kyslík i část potravy. Během experimentu budou vědci mj. studovat vliv přítomnosti rostlin na psychický stav člověka v podmínkách izolace. Fyzický a psychický stav posádky budou sledovat lékaři a vědci. Budou tak získány cenné zkušenosti pro realizaci dlouhodobých kosmických letů. Kromě dobrovolníků z Ruska se na jeho realizaci bude podílet i Evropská kosmická agentura ESA. "Je důležité studovat vzájemné chování členů dlouhodobé mezinárodní posádky, složené z občanů různé národnosti a různého založení, uzavřených v omezeném prostoru," doplnil Poljakov.

Vědci NASA zase pracují na vývoji vhodných zařízení pro pěstování rostlin na povrchu Marsu. Sazeničky zde musí "vegetovat" ve složitých podmínkách. Autoři experimentů předpokládají, že se jim podaří zelené rostliny "přizpůsobit" marťanským podmínkám. Používaný skleník je vybaven kopulí o průměru více než 1 metr. Uvnitř je udržována teplota +27 °C, vlhkost 75 % a tlak čtyřikrát až desetkrát nižší než na povrchu Země.

Sklenik pro Mars-1.jpg
Ve skleníku je ve válcové části umístěno zařízení, které udržuje pod kopulí zadané podmínky. Zjistilo se například, že při nízkém tlaku dochází k rychlejšímu odpařování vody z povrchu listů. Experimentátoři se rozhodli reagovat tak, že rostliny více "zavlažovali". Objevil se však další problém: zvýšenou cirkulaci vody rostliny interpretovaly jako signál sucha. Tím došlo k aktivaci genů, odpovídajících za adaptaci na nedostatek vláhy. A přitom vlhkost ve sklenících dosahovala téměř 100 %. Docházelo tak k oslabování rostlin v důsledku boje s nepříznivými podmínkami, které vlastně neexistovaly. Rostliny uzavíraly póry v listech, které nakonec opadaly.

Molekulární biolog Rob Ferl, pracovník University of Florida a vedoucí projektu Mars Greenhouse, to však nevidí jako neřešitelný problém. Biochemickými změnami je možné regulovat množství hormonů, aby došlo ke změně reakce rostlin na životní podmínky ve skleníku.

V prostředí s nízkým tlakem objevili vědci nejen nevýhody, ale také výhody. Například docházelo k rychlejšímu odpadávání umírajících či zahnívajících částí rostlin. Pokusy jsou však zatím v počátcích. Rostliny byly umístěny do prostředí s nízkým tlakem pouze na dobu několika dnů. Cílem je vypěstovat rostliny, schopné v prostředí s nízkým tlakem "prožít" celý svůj životní cyklus, počínaje vysetím semen.

Až přijde doba budování skleníků na Marsu, rostliny již nebudou tak "zmateny" v nezvyklých podmínkách. Rob Ferl je o tom naprosto přesvědčen. O vysazování rostlin na Marsu pod otevřeným nebem však zatím neuvažuje.

Zdroj: spacenews.ru a membrana.ru

  Martinek František   Zobrazeno: 6355x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce