logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Záhadný plyn v centru naší Galaxie 2004.06.24 23:11

chandra.jpg
Astronomická družice Chandra (start 23. 7. 1999), která detekuje vesmírné zdroje rentgenového záření, se zaměřila mj. na sledování centrální oblasti naší Galaxie. Pozorování trvalo nepřetržitě 170 hodin. Výsledkem experimentu je důkaz existence obrovského oblaku mimořádně horkého plynu v centru Mléčné dráhy.

Chandra-x-ray.jpg
Publikovaná fotografie vznikla složením více než deseti snímků, které družice Chandra pořídila. Průměr studované oblasti dosahuje 130 světelných let. Červenému světlu odpovídají oblasti vyzařující rentgenové záření o nízké energii, zelené barvě odpovídá střední oblast rentgenového spektra a modrá barva představuje oblasti rentgenového záření o vysokých energiích. Je třeba říci, že se podařilo - vzhledem k mimořádné rozlišovací schopnosti družice Chandra - objevit nejen záření mimořádně žhavého plynu, ale také rozlišit 2357 bodových zdrojů rentgenového záření: neutronové hvězdy, černé díry, bílé trpaslíky, hvězdy nacházející se před oblakem žhavého plynu, vzdálené galaxie apod.

Studium pořízených spekter uvedené oblasti naší Galaxie ukázalo, že se zde nachází vnitřní nepravidelný oblak plynu, jehož teplota dosahuje 10 miliónů stupňů, který je obklopen oblakem ještě žhavějšího plynu o teplotě 100 miliónů stupňů. Mohutná gravitace všech známých objektů v centru Galaxie, tj. hvězd a supermasívní černé díry, nebyla doposud schopna přetáhnout tento oblak do středu naší Galaxie. Podle výpočtů by takovýto proces probíhal pouze 10 000 roků. Stáří Mléčné dráhy se přitom odhaduje na 10 miliard roků.

To znamená, že se plyn v tomto oblaku musí postupně regenerovat a ohřívat. Tento proces může probíhat v důsledku vlivu mohutného hvězdného větru hmotných hvězd, avšak takovýto zdroj je zatím neznámý. Podle některých astronomů mohou plyn zahřívat magnetické turbulence, vznikající v důsledku rázových vln, které jsou produkovány při explozích supernov. Další teorie předpokládá, že k ohřívání plynu dochází vlivem vysokoenergetických protonů a elektronů, které jsou rovněž produkovány rázovými vlnami vybuchujících supernov. Ani jednomu způsobu však neodpovídají data, zjištěná o podmínkách v centru Galaxie. Záhada horkého plynu zatím zůstává neobjasněna.

Zdroj: spaceref.com

  Martinek František   Zobrazeno: 5841x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce