logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Měsíce u Jupiteru
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) 2004.07.29 20:27

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8015x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce