Přenosová kapacita nového komunikačního systému na bázi laseru se bude pohybovat od 1 do 30 miliónů bitů za sekundu, což je poměrně hodně. V současné době nelze předávat na Zemi v reálném čase veškeré informace, které získávají na Marsu kosmické sondy na oběžné dráze a pojízdné rovery. Množství předávaných dat je limitováno právě přenosovou kapacitou používaných telekomunikačních systémů. Avšak i laserová komunikace má své nedostatky. Šíření laserového signálu je silně rušeno oblačností. Autoři projektu chtějí tento problém obejít tím, že vybudují rozsáhlou síť přijímačů - dalekohledů - které budou přijímat signály z Marsu. Počítá se s použitím Hale Telescope o průměru 5 m v jižní Kalifornii a s několika dalekohledy o průměru 0,8 m, jejichž lokality budou vybrány později. Bude použito více než 10 dalekohledů v různých částech světa. Předpokládá se, že alespoň na jedné "viditelné" stanici bude jasná obloha. Laserový vysílač na kosmické sondě MTO bude vybaven dalekohledem s objektivem o průměru 0,3 m. Bude jej možno zamířit na pozemní antény s dostatečnou přesností. Jestliže radiový signál ze současných kosmických sond "pokrývá" celou zeměkouli, laserový paprsek vytvoří na zemském povrchu skvrnu o průměru několika stovek kilometrů. Na druhou stranu se i tak bude jednat o velmi "rozředěné" záření. Aby je bylo možno detekovat, vědci nyní vyvíjejí nové přijímače, které budou minimálně 10krát citlivější než ty dosavadní. Na vývoji zařízení spolupracují Goddard Space Flight Center, Jet Propulsion Laboratory a MIT Lincoln Laboratory. Na sondě MTO bude rovněž umístěna radioaparatura pro radiovou komunikaci ve dvou různých pásmech. Ta se tak stane prvním umělým kosmickým tělesem u jiné planety, které nebude sloužit k vědeckým výzkumům, ale pouze jako retranslátor naměřených dat pomocí přístrojů na jiných sondách na oběžné dráze či na povrchu planety. Laserová komunikace bude v budoucnosti používána rovněž pro zabezpečení spojení mezi sondou na oběžné dráze a jejím přistávacím modulem, mezi pojízdnými laboratořemi a řídícím střediskem apod. Obdobné systémy se nyní testují na některých vědeckých družicích na oběžné dráze kolem Země.Start sondy Mars Telecommunications Orbiter je předběžně naplánován na 1. 1. 2009. Její životnost se plánuje do roku 2015. Předpokládaná hmotnost sondy bude kolem 2 tun (včetně pohonných látek pro navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu). Elektrickou energii budou dodávat 2 panely slunečních baterií o rozpětí více než 7 m. Sonda bude dále vybavena anténou o průměru 2 až 3 m pro komunikaci v rádiovém oboru. Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
