 Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí. |
Pomocí radioteleskopu astronomové detekovali rádiové záření 8atomové molekuly cukru (tzv. glykolaldehyd) v prachoplynném oblaku Sagittarius B2. Takováto oblaka, která mívají průměry několika světelných let, slouží jako stavební materiál pro formování hvězd a planet. Astronomové objevili již v roce 2000 stejné molekuly rovněž v teplejší oblasti téhož oblaku, avšak nová pozorování naznačují, že cukr existuje i za extrémně nízkých teplot - pouhých 8 stupňů nad absolutní nulou (8 K, tj. -265 °C), což je teplota, za které ustává veškerý pohyb prakticky všech molekul. Glykolaldehyd se skládá ze dvou atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku a čtyř atomů vodíku; je označován jako dvou-uhlíkový cukr. Glykolaldehyd může reagovat s 3uhlíkovým cukrem, přičemž vzniká 5uhlíkový cukr označovaný jako ribóza. Molekuly ribózy vytvářejí nosnou konstrukci pro jednotlivé molekuly nukleokyselin DNA a RNA, které jsou nositeli genetického kódu živých organismů. Na Zemi probíhá většina chemických reakcí za přítomnosti kapalné vody. V kosmickém prostředí jsou podmínky zcela odlišné, a proto většina molekul vzniká na povrchu či pod povrchem nepatrných zrníček prachu. Podle tohoto scénáře malé molekuly, jako je voda, formaldehyd, metan, čpavek, oxid uhličitý, metanol apod. pokrývají povrchy prachových zrníček v prachoplynných oblacích, nebo se nacházejí uvnitř zrníček prachu. Když rázová vlna, která iniciovala stlačování hmoty a nastartovala proces formování hvězdy, vzájemné srážky prachových zrníček poskytují dostatečné množství energie ke vzájemnému spojování molekul: z jednoduchých vznikají molekuly složitější. Přestože jsou chemické procesy na Zemi a v kosmickém prostředí odlišné, výsledky mohou být podobné. Proces vzniku planetárních systémů je "horký" proces a všechny organické molekuly jsou při něm s největší pravděpodobností zničeny. Avšak tato studie ukazuje, že podobné molekuly mohou vznikat i ve velmi studených oblastech, kterými prochází rázová vlna. Takovéto podmínky mohou existovat ve vnějších oblastech mladých planetárních soustav. A právě v těchto oblastech vznikají komety, které mohou tyto molekuly přenášet mezi jednotlivými planetárními soustavami. Případná srážka s kometou či průchod jejím ohonem může "zasadit" na mladou planetu prebiotický materiál, umožňující vznik života. Zdroj:spaceflightnow.com
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí |
