Je škoda, že tato unikátní akce nebyla u nás předem dostatečně avizována, takže nepoměr mezi jejími německy hovořícími a českými účastníky byl zřejmě větší než by odpovídalo poměru počtu obyvatel německy mluvících zemí a České republiky. Proto snad čtenáře webové stránky ČAS mohou zaujmout i kusé informace, které budou následovat. Vědecké konference mají svůj ustálený rituál zvláště pak u společnosti tak ctihodné jako je AG, která vznikla již na počátku 19. stol. Kromě odborné náplně mají i svůj rozměr společenský, který byl v tomto případě dán jejím umístěním do Prahy s tak bohatou astronomickou tradicí jako málokteré evropské město. To při zahájení konference zdůraznili všichni čeští řečníci, tj. předsedkyně Akademie věd ČR doc. Helena Illnerová, rektor UK prof. Ivan Wilhelm, prorektor ČVUT prof. Ladislav Musílek i proděkan MFF UK doc. Jaromír Plášek, kteří vzpomínali Tychona Braheho, Johannesa Keplera, Christiana Dopplera i Alberta Einsteina a pak téměř jako obchodní agenti koncernu doporučovali české pivo a moravské víno v pražských hospůdkách jako inspirační zdroj pro odborné debaty účastníků. Zjevným společenským vrcholem dopoledního zasedání v budově stavební fak. ČVUT v úterý 21. září se stalo udělení prestižních cen AG i ČAS, které probíhalo pod taktovou presidenta AG prof. Joachima Krauttera z Heidelberku. Od r. 1959 totiž AG uděluje téměř každoročně medaili Karla Schwarzschilda (1873-1916), geniálního předčasně zesnulého německého astrofyzika, letos již po třiatřicáté. Letošním laureátem se stal prof. Riccardo Giacconi (*1931), světově proslulý americký astrofyzik italského původu, jenž před dvěma lety obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj rentgenové astronomie. Ten přiletěl do Prahy z Washingtonu už v neděli 19. září a v pondělí 20. září dopoledne byl hvězdou úvodní tiskové konference, kterou pořádala ČAS. Týž den večer byl pak poněkud trapně zpovídán redaktory České televize v pořadu Události, komentáře, ale jako ostřílený mediální kozák to zvládl s noblesou. Prof. Giacconi po převzetí medaile a diplomu pronesl znamenitou Schwarzschildovu přednášku na téma Úsvit rentgenové astronomie, která byla opravdovou lahůdkou. Slyšeli jsme totiž poutavé líčení - ba téměř detektivní historii - toho, jak se zrodila a báječně rozvinula nezastupitelná metoda výzkumu vesmíru, a to z úst zajisté nejpovolanějších. Prof. Giacconi je charismatický vědec, který vynikl neuvěřitelnou univerzalitou svého talentu. Je stejně vynikajícím inženýrem-konstruktérem jako astronomem pozorovatelem, ale současně i teoretikem a v neposlední řadě manažerem. Byl prvním ředitelem Ústavu pro kosmický teleskop v Baltimore (1981-1992), dále generálním ředitelem Evropské jižní observatoře ESO (1993-1999) a nyní zastává funkci prezidenta společnosti Associated Universities, která se zabývá především rozvojem americké radioastronomie. Je doslova vševlnovým astronomem a je na to patřičně hrdý. AG dále udělila cenu L. Biermanna (1907-1986) pro mladé astronomy Dr. Falkovi Herwigovi (* 1969; studoval v Kielu a Postupimi, pracoval v Kanadě a nyní v Los Alamos National Laboratory v USA), jenž se zabývá astrofyzikou hvězdného vývoje a pronesl na plenárním zasedání fundovanou přednášku o vývoji II. generace hvězd středních hmotností. Třetí cena AG, nazvaná jménem německého popularizátora Bruno H. Bürgela, oceňující zásluhy o popularizaci astronomie, zůstává v Praze, jelikož ji za své celoživotní popularizační dílo včetně proslulých map Měsíce, přeložené z velké části do mnoha jazyků včetně němčiny, získal Ing. Antonín Rükl (*1934) z pražského Planetária. ČAS při této slavnostní příležitosti udělila prestižní Nušlovu cenu za celoživotní přínos pro astronomii RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi (*1929) za výzkum meteorů a meteoritů. Přítomný laureát při poděkování překvapil účastníky tím, že vytáhl z náprsní kapsy původní členskou legitimaci ČAS, kterou dostal jako patnáctiletý, a která nese podpis prof. Nušla. (Přednášky českých laureátů včetně letošní nositelky Kvízovy ceny Ing. Jany Tiché (*1965) z Hvězdárny na Kleti proběhly v budově Akademie věd v Praze ve dnech 22. a 23. září odpoledne.) Do společenské rubriky pochopitelně patří také exkurze po astronomických pamětihodnostech Prahy, které vedli zejména doc. M. Šolc, dr. A. Šolcová a dr. Z. Šíma, kdy se účastníci dostali mj. i do uzavřených prostor Karolina a Klementina a dále do Týnského chrámu. Ostatně již před oficiálním zahájením konference proběhlo v budově Akademie věd kolokvium o historii astronomie se zvláštním zaměřením na české země. Od úterka 21. do pátku 24. září běží vědecký program jednak v plénu, kde bylo resp. bude prosloveno asi půl tuctu zvaných přehledových přednášek (dvě z nich proslovili naši astronomové Dr. Soňa Ehlerová a prof. Jan Palouš) a pak zejména v souběžných sekcích, kde zaznělo mnoho desítek sdělení, jejichž abstrakta vyšla jako samostatné číslo mezinárodního časopisu Astronomische Nachrichten 235 (2004), Suppl. Issue No. 1. V témže čísle jsou otištěna krátká resumé zhruba 70 vývěsek (posterů), které byly vystaveny v průběhu celé konference v aule stavební fakulty. Není v lidských silách zažít na takové konferenci vše. Proto na závěr jen pár poznámek. Především není příliš příjemné zjištění, že česká astronomie se tentokrát příliš nevytáhla. Mezi bezmála 330 spoluautory prezentovaných prací najdeme jen 13 českých jmen. To zcela určitě neodpovídá postavení české astronomie v Evropě a zejména těm tolik zdůrazňovaným historickým tradicím astronomie v našich zemích. Jde také o vážné varování před neúprosně se blížícím valným shromážděním Mezinárodní astronomické unie (IAU), které se uskuteční v Praze v srpnu 2006. Nejvýznamnějším příjemným zjištěním je naprosto výrazný podíl mladých astronomů a zejména astronomek na referátech, které na konferenci zazněly. Když uvážíme, že ani v Německu, Rakousku či Švýcarsku nepatří povolání astronoma či astrofyzika k lukrativním, tak je přímo úžasné, že se najde tolik talentovaných a zanícených badatelů v oboru, který ovšem nepřinášel nic lukrativního ani Keplerovi nebo Dopplerovi, abych nechodil příliš daleko od Staroměstského náměstí v Praze. Rád bych též připomněl, že AG je společnosti mezinárodní, takže i mezi referujícími byla řada astronomů nejenom z německy mluvících zemí, ale doslova z celého světa. Druhým faktem je zřetelný přínos drahé soudobé astronomické techniky k řešení fundamentálních otázek soudobé astrofyziky. V mnoha referátech se už hojně využívá poznatků, pořízených na nedávno dokončené soustavě obřích teleskopů VLT ESO na Cerro Paranal v Chile. Zcela samozřejmé jsou také výzkumy založené na údajích z Hubblova kosmického teleskopu, rentgenových dalekohledů na družicích Chandra a Newton, nemluvě o radioteleskopech včetně těch, které pracují v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Úžasný je i nástup superpočítačů vhodných pro modelování komplikovaných procesů při vývoji hvězd i celých galaxií, studiu překvapivých jevů v okolí standardních i supermasivních černých děr resp. pro vyhodnocování záplavy údajů z moderních rozsáhlých přehlídek oblohy včetně hledání gravitačních mikročoček. Neméně impresivní je rozvoj výzkumu substelárních objektů - hnědých trpaslíků a obřích i terestrických exoplanet. Konečně mne zaujalo, jak ostatně vyplývalo z názvu pražské konference (Od kosmologických struktur k Mléčné dráze), že největší část referátů se zabývala "obdobím temna" (šerověku) ve vývoji vesmíru, od chvíle, kde se 400 tis. let po velkém třesku oddělilo záření od kosmické látky, do doby, kdy se vesmír znovu rozzářil (reionizoval) o slabou miliardu let později. Ještě před pouhými pěti lety by to bylo téma sotva na jednu půlhodinovou přednášku, a dnes je dostatečně nosné pro velkou mezioborovou konferenci. Teď tedy jen doufám, že dozvuky vědeckých výsledků pražského zasedání se stanou podnětem pro nové rozzáření české astronomie v nejbližší budoucnosti. Fotografie Štěpán Kovář, Alena Havlíčková:
 | Tisková konference - moderuje Jiří Grygar |  | Prof. Krautter představil laureáty německých cen a vyzdvihl astronomickou historii Prahy |  | Eva Marková a Joachim Krautter - předsedkyně a předseda pořádajích společností |  | Prof. Giacconi v rozhovoru s Janou Olivovou |  | Eva Marková a Jiří Grygar potiskové konferenci domlouvají podrobnosti úterního slavnostního zahájení |  | Historický seminář v místnosti 206 v budově Akademi věd. Česká astronomická společnost ve zmíněném týdnu tuto budovu doslova obsadila. |  | Vědeckou konferenci zahájil doc.RNDr. Martin Šolc, CSc., předseda organizačního výboru a neúnavný průvodce účastníků konference |  | Za předsednickým stolem seděli (zleva): prof. Giacconi, prof. Krautter (předseda AG), prof. Illnerová (předsedkyně AV ČR), prof. Wilhelm (rektor UK), dr. Marková (předsedkyně ČAS), prof. Musílek (prorektor ČVUT), doc. Plášek (proděkan MFF UK) |  | Dr. Eva Marková vítá účastníky konference za Českou astronomickou společnost |  | Úvodní projev prof. Krauttera byl zejména o potřebě podpory základního vědeckého výzkumu |  | Uvítací řeč prof. Illnerové byla milým přivítáním všech přítomných |  | Prof. Wilhelm upozornil účastníky, že konference není jen přednáškový sál, ale také romantické hospůdky ve staré Praze |  | Prof. Krautter (v pravo) předává nositeli Nobelovy ceny prof. Giacconimu Cenu Karla Schwarzschilda |  | Slavnostní přednáška prof. Giacconiho u příležitosti získání ceny |  | Cenu Františka Nušla předáva RNDr. Zdeňku Ceplechovi, DrSc. dr. Eva Marková a Ing. Štěpán Kovář |  | Dr. Ceplecha účastníky konference překvapil svojí členskou legitimací vydanou v roce 1944 a podepsanou prof. Františkem Nušlem |  | Ing. Antonín Rükl obdržel cenu Brüno H. Bürgela |  | Ing. Rükl cenu přebírá z rukou prof. Krauttera |  | Pohled do školních lavic: Ing. Rükl vzorně čeká na začátek konference, za ním doc. Perek a dr. Grygar v přátelském hovoru |  | Manželé Rüklovi před zahájením konference |  | Po začátku jsou už všichni na svých místech, vedle sebe sedí dr. Grygar a prof. Palouš |  | Dr. Marková si vzorně zapisuje, dr. Heinzel (ředitel AsÚ AV ČR v Ondřejově) sleduje pčednášku prof. Giacconiho |  | Dr. Zdeněk Ceplecha seděl hned v první řadě |  | Doc. Šolc a Ing. Kovář byli připraveni v nulté řadě; slavnostní atmosféru navazovali trubači |  | Doc. Šolc vítá účastníky v prařském Karolinu |  | Prof. Krautter společně s doc. Šolcem pokládají květinu u hrobu Tycho Brahe |
Fotografie Jiří Grygar:
 | Úvodní obrazovka v sále 286 stavební fak. ČVUT v Praze-Dejvicích |  | Ing. Antonín Rukl při slavnostní přednášce o mapování Měsíce v budově Akademie věd 22. 9. 2004 |  | Ing. Rukl ukazuje holé ruce, kterými kreslil mapu Měsíce |  | Ing. Rukl přijímá diplom a blahopřání od prof. J. Krauttera 21. 9. 2004 |  | Prof. J. Krautter předává Ing. A. Ruklovi Cenu B. H. Burgela AG na ČVUT v Praze 21. 9. 2004 |  | Dr. Falk Herwig přijímá cenu L. Biermanna od předsedy AG na ČVUT v Praze 21. 9. 2004 |  | Před zahájením konference AG zleva Prof. I. Wilhelm, Doc. M. Šolc a Prof. J. Krautter. Zády ke kameře Prof. R. Giacconi |  | Ing. Š. Kovář a Dr. E. Marková předávají Nušlovu cenu US Dr. Z. Ceplechovi na konferenci AG-ČAS 21. 9. 2004 v 11.15 h |  | Prof. R. Giacconi hovoří s Doc. H. Illnerovou před zahájením konference AG 21. 9. 2004 v sále ČVUT v Praze |  | Doc. H. Illnerová a Prof. I Wilhelm v předsednictvu konference AG při slavnostním zahájení 21. 9. 2004 dopoledne |  | Pohled do předsednictva konference při slavnostním zahájeni: zleva Prof. I. Wilhelm, Dr. E. Marková, Prof. L. Musílek, Doc. J. Plášek |  | Dr. J. Kubát zahajuje plenární zasedání konference 22. 9. 2004 odpoledne |  | Titul přednášky Prof. Giacconiho, 21. 9. 2004 dopoledne |  | Doc. M. Šolc zahajuje konferenci AG-ČAS 21. 9. 2004 v 9.15 h |  | Dr. Pavel Spurný zdůvodňuje udělení Nušlovy ceny Dr. Z. Ceplechovi 21. 9. 2004 dopoledne |  | P. Suchan zahajuje přednášku Ing. A. Rukla v budově Akademie věd 22. 9. 2004 |  | Pohled na předsednictvo konference AG. Zleva Prof. R. Giacconi, Prof. J. Krautter, Doc. H. Illnerová |  | Prof. Riccardo Giacconi, nositel Nobelovy ceny za fyziku (2002) a držitel Schwarzschildovy medaile AG - Praha 21. 9. 2004 |  | Předseda AG Prof. J. Krautter předává Schwarzschildovu medaili AG Prof. R. Giacconimu na ČVUT v Praze 21. 9. 2004 v 10 h |  | Dr. Soňa Ehlerová naznačuje při své přehledové přednášce, jak vznikají chuchvalce ionizovaného vodíku v mezihvězdném prostoru 22. 9. 2004 odpoledne |  | Slavnostní ráz zahájení konference AG zdůraznil sbor trubačů 21. 9. 2004 v 9.15 h |
|
