logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Záhada kráterů na planetce Eros 2004.11.29 14:32
Eros.jpg Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.

Před ukončením mise bylo rozhodnuto, že se řídící tým pokusí dopravit sondu na povrch planetky. Dne 12. 2. 2001 sonda měkce dopadla na povrch planetky Eros rychlostí 1,9 m/s. Sonda dopad "přežila" a po dosednutí dále vysílala.

Během ročního výzkumu bylo pořízeno zhruba 160 000 fotografií povrchu planetky. Detailní model planetky byl vytvořen na základě 11 miliónů laserových měření výšky sondy nad povrchem. Průměrná hustota planetky byla určena na 2,7 g/cm3. Největší objevený kráter má průměr 8,5 km.Jedná se o nevelký asteroid, tvarem připomínající nepodařený "brambor". Délka planetky je 33 km, průměr 13 km.

Na pořízených fotografiích bylo zřetelně vidět, že povrch planetky je pokryt regolitem - vrstvou prachu a malých, středních i velkých kamenů, neuspořádaně rozházených po jejím povrchu. V některých oblastech regolit chyběl a zde bylo možno spatřit obnažené podpovrchové vrstvy.Již tehdy astronomy překvapil velmi malý počet malých kráterů, které se měly na povrchu planetky vytvořit při dopadech meteoritů. Podle výpočtů se mělo na ploše jednoho čtverečního kilometru nacházet přibližně 400 kráterů o průměrech kolem 20 m, avšak jejich počet byl zhruba 10krát menší.Teprve nyní byly zveřejněny výsledky, které objasňují tuto záhadu. Práci publikovali James E. Richardson, H. Jay Melosh a Richard Greenberg z Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona v časopise Science 26. 11. 2004.

Na počítačích modelovali astronomové důsledky srážky planetky s většími i menšími meteority. Ukázalo se, že přibližně 90 % malých kráterů bylo "smazáno" z povrchu planetky v důsledku seismických vibrací, generovaných dopady meteoritů o velikosti 1 až 2 metry.

Planetka Eros není příliš velká a její gravitační pole je poměrně slabé. Díky tomu i dopady malých těles byly schopny produkovat celoplanetární seismické vibrace, čímž došlo k rozrušení struktury horní vrstvy povrchu planetky. Při vzniklých otřesech se regolit promíchával nejen v horizontálním, ale i ve vertikálním směru. Prach a drobné úlomky kamení, které byly po dopadu meteoritu vyvrženy do prostoru na balistickou dráhu, dopadaly vzhledem k malé gravitaci velmi pomalu zpět na povrch planetky, přičemž zaplňovaly vzniklé malé krátery. Proto pozorujeme na povrchu planetky Eros jen velmi málo malých kráterů, většina byla zasypána padajícím "smetím".

Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7237x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce