Před ukončením mise bylo rozhodnuto, že se řídící tým pokusí dopravit sondu na povrch planetky. Dne 12. 2. 2001 sonda měkce dopadla na povrch planetky Eros rychlostí 1,9 m/s. Sonda dopad "přežila" a po dosednutí dále vysílala. Během ročního výzkumu bylo pořízeno zhruba 160 000 fotografií povrchu planetky. Detailní model planetky byl vytvořen na základě 11 miliónů laserových měření výšky sondy nad povrchem. Průměrná hustota planetky byla určena na 2,7 g/cm3. Největší objevený kráter má průměr 8,5 km.Jedná se o nevelký asteroid, tvarem připomínající nepodařený "brambor". Délka planetky je 33 km, průměr 13 km. Na pořízených fotografiích bylo zřetelně vidět, že povrch planetky je pokryt regolitem - vrstvou prachu a malých, středních i velkých kamenů, neuspořádaně rozházených po jejím povrchu. V některých oblastech regolit chyběl a zde bylo možno spatřit obnažené podpovrchové vrstvy.Již tehdy astronomy překvapil velmi malý počet malých kráterů, které se měly na povrchu planetky vytvořit při dopadech meteoritů. Podle výpočtů se mělo na ploše jednoho čtverečního kilometru nacházet přibližně 400 kráterů o průměrech kolem 20 m, avšak jejich počet byl zhruba 10krát menší.Teprve nyní byly zveřejněny výsledky, které objasňují tuto záhadu. Práci publikovali James E. Richardson, H. Jay Melosh a Richard Greenberg z Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona v časopise Science 26. 11. 2004. Na počítačích modelovali astronomové důsledky srážky planetky s většími i menšími meteority. Ukázalo se, že přibližně 90 % malých kráterů bylo "smazáno" z povrchu planetky v důsledku seismických vibrací, generovaných dopady meteoritů o velikosti 1 až 2 metry. Planetka Eros není příliš velká a její gravitační pole je poměrně slabé. Díky tomu i dopady malých těles byly schopny produkovat celoplanetární seismické vibrace, čímž došlo k rozrušení struktury horní vrstvy povrchu planetky. Při vzniklých otřesech se regolit promíchával nejen v horizontálním, ale i ve vertikálním směru. Prach a drobné úlomky kamení, které byly po dopadu meteoritu vyvrženy do prostoru na balistickou dráhu, dopadaly vzhledem k malé gravitaci velmi pomalu zpět na povrch planetky, přičemž zaplňovaly vzniklé malé krátery. Proto pozorujeme na povrchu planetky Eros jen velmi málo malých kráterů, většina byla zasypána padajícím "smetím". Zdroj: spacenews.ru/ a gsfc.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
