Popis k obrázku ruského segmentu ISS: 1 - panely slunečních baterií; 2 - hermetický úsek modulu NEM; 3 - PIRS; 4 - ZARJA; 5 - americký adaptér (tunel) PMA-1; 6 - americký modul UNITY; 7 - plánovaný americký modul NODE-3; 8 - adaptér PMA-3; 9 - ruský modul MLM; 10 - dopravní kosmická loď Sojuz TMA; 11 - výzkumný modul IM; 12 - servisní modul ZVĚZDA; 13 - zásobovací loď Progress M1; 14 - radiátor systému tepelné regulace; 15 - vnější manévrovací jednotka na výsuvném nosníku; 16 - výsuvný nosník panelů slunečních baterií. Podle současných plánů by měla být stanice ISS dokončena při letu STS-141, který se má uskutečnit 19. 8. 2010. Tedy ještě 28krát vzlétne raketoplán, nepočítaje v to starty ruských nosných raket Sojuz s kosmickými loděmi typu Sojuz TMA a se zásobovacími loděmi Progress M1. Součástí stanice se postupně stanou další americké moduly Node 2 a 3, evropský modul Columbus, japonský modul Kibo a evropský modul Cupola. Počítá se rovněž se starty ruské rakety Proton, evropských zásobovacích lodí ATV pomocí rakety Ariane 5 a japonských nákladních lodí HTV pomocí nosné rakety H-II. Start ATV-1 je naplánován na 15. 10. 2005 a start HTV-1 na 1. 6. 2008. Také ruská část Mezinárodní kosmické stanice se v následujících letech rozroste. Ke spodnímu spojovacímu uzlu ruského modulu ZARJA se připojí specializovaný výzkumný modul MLM (mnogocelevoj laboratornyj modul) s množstvím vědeckého vybavení včetně evropského manipulátoru ERA. Start je naplánován na rok 2007. Vypuštěn bude "prázdný" - jen s malým množstvím vědeckých přístrojů. Vybavování přístroji bude probíhat postupně do roku 2009. Startovní hmotnost modulu bude činit 20,3 tuny. Při délce 13,0 m bude obsahovat 71 m3 hermetického prostoru. Jeho součástí bude rovněž hermetický adaptér o objemu 7 m3, oddělený od hlavního tělesa modulu a dovolující připojení kosmických lodí Sojuz a zásobovacích lodí Progress. To umožní stykovací uzel v podélné ose adaptéru. K bočnímu spojovacímu uzlu se může připojit další malý modul. Ve výbavě výzkumného modulu budou například individuální kajuty pro členy posádky stanice, umývadlo, sprcha, systémy regenerace vody a vzduchu, chybět nebude ani "skladiště" pro uložení dopravených zásob. Vědecké vybavení zde bude dopravováno na palubě amerických raketoplánů. Na palubě raketoplánu bude také vypuštěna přechodová a výstupní komora, umožňující přemísťování nákladů zevnitř stanice na její vnější povrch pomocí manipulátorů, ovládaných zevnitř - a to bez výstupu kosmonautů do volného kosmického prostoru. Jak už bylo uvedeno výše, tato výstupní komora bude připevněna k bočnímu spojovacímu uzlu na specializovaném výzkumném modulu MLM, respektive na jeho hermetickém adaptéru. Další modul, označovaný jako vědecko-energetický modul (NEM, naučno-eněrgetičeskij modul) bude připojen k hornímu spojovacímu uzlu modulu ZVĚZDA. Bude se skládat mj. z hermetizovaného úseku s bočním spojovacím uzlem, k němuž bude přemístěn již vypuštěný modul PIRS, "zaparkovaný" na spodním stykovacím uzlu modulu ZVĚZDA. Přemístění se uskuteční buďto pomocí evropského manipulátoru ERA nebo pomocí kanadského "jeřábu" Canadarm-2. Na výsuvné příhradové konstrukci budou umístěny panely slunečních baterií, na vnějším povrchu hermetického úseku budou instalovány radiátory systému tepelné regulace. Panely slunečních baterií budou k modulu dopraveny při letu raketoplánu s označením STS-138 v červenci 2009. Počítá se také s připojením výsuvného nosníku, na jehož konci bude umístěna vnější pohonná jednotka (VDU), umožňující efektivně zajišťovat změnu polohy stanice. Tento systém byl úspěšně vyzkoušen na orbitální stanici MIR. Start dalšího ruského modulu IM (issledovatělskij modul - výzkumný modul) je naplánován na rok 2011. Bude připojen ke spodnímu spojovacímu uzlu modulu ZVĚZDA, kde je nyní umístěn modul PIRS, který kosmonauti využívají mj. k výstupům do volného kosmického prostoru. Rovněž tento nový modul bude opatřen dvěma pasivními stykovacími uzly. Jeden v podélné ose - bude využíván k připojení dopravních lodí Sojuz a zásobovacích lodí Progress; druhý spojovací uzel (boční) bude využit k připojení dodatečného vybavení. Ani tím výstavba ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice ISS nemusí končit. Uvažuje se o výrobě dvou malých modulů velikosti dříve vypuštěného modulu PIRS (na základě úpravy a doplnění zásobovací lodi Progress). Pokud vše půjde podle plánu, tak po roce 2011 může na palubě ruského segmentu stanice pracovat tříčlenná posádka. Další kosmonauti budou moci využívat americkou část stanice, evropský a japonský modul, které budou tvořit její nedílnou součást. Osm nových panelů na ruské části stanice (na novém energetickém modulu) bude schopno zásobovat ruský segment potřebnou elektrickou energií v průběhu minimálně 6 let. Výstupy do volného kosmického prostoru bude možno uskutečňovat přes dva výstupní průlezy o průměru 1 m na modulu PIRS. Pro připojování dopravních a zásobovacích lodí budou k dispozici 3 stykovací uzly. Osový stykovací uzel na modulu ZVĚZDA bude využíván také k připojování evropské vědecké a nákladní lodi ATV. První z nich s názvem Jules Verne by měla odstartovat 15. 10. 2005 a ke stanici se připojí 17. 11. 2005. Se stanicí bude spojena do konce března 2006. Časové údaje, jak lze předpokládat, nemusí být (a zřejmě ani nebudou) stoprocentně splněny. Rámcová představa výstavby stanice ISS by však měla být zachována (pokud nenastanou nepředvídatelné události). Zdroj: novosti-kosmonavtiki.ru/ a Novosti kosmonavtiki 11/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
