Další zajímavostí je, že souvislá vrstva mlhy, obklopující Titan ve vysokých výškách, je složena ze 12 oddělených vrstev. Vyplývá to z výzkumu vysokých vrstev atmosféry Titanu v oboru ultrafialového záření. V posledním čísle časopisu Science Express publikoval tým vědců, zabývající se zpracováváním a vyhodnocováním fotografií, pořízených sondou Cassini, článek o poměrech ve vnějších prstencích Saturna. Podle jejich názoru fotografie, pořízené pomocí kamery UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph), citlivé na ultrafialové záření, vypovídají o tom, že ve vnějších prstencích planety dochází k intenzivnímu úniku atomů kyslíku. Kyslík uniká do velkého plynného oblaku, nacházejícího se na neosvětlené straně prstenců. Za poslední 2 měsíce prstence ztratily zhruba 125 000 tun kyslíku. Jestliže tento proces bude stejným tempem pokračovat i nadále, potom nejvzdálenější prstenec E může za 100 miliónů roků zcela zaniknout. Je však nutno říci, že vědci zatím neznají, zda se opravdu jedná o nezvratný proces. Možná jen sledujeme jednu etapu cyklického procesu. Neznámý je také proces, vedoucí k úniku kyslíku z prstence E. Možná k němu dochází v důsledku srážek s částicemi, vyvrženými z hlavních prstenců A, B či C. Možná k jevu dochází v důsledku srážek s meteority. A možná je "vinen" malý měsíc Enceladus, jehož dráha vede právě uvnitř prstence E. Don Gurnett (University of Iowa) zveřejnil údale o mohutných bleskových výbojích v atmosféře Saturna, zjištěných aparaturou na sondě Cassini. Ukazuje se, že blesky na Saturnu jsou milionkrát silnější než pozemské. Guernett a jeho tým také publikoval data o nárazech mikrometeoritů do tělesa sondy během průletu rovinou prstenců. Dvě minuty před průletem rovinou prstenců dramaticky vzrostl počet srážek, aby dosáhl maxima více než 1000 srážek za sekundu při průletu rovinou, načež následoval pokles počtu srážek, až asi 2 minuty po průletu se počet srážek snížil na původní hodnotu. Guernett předpokládá, že se jednalo o srážky s velmi malými částicemi, jejichž průměr dosahoval pouze několik mikrometrů. Jinak by došlo k poškození sondy. Podařilo se také upřesnit rotační periodu Saturna na 10 hodin 45 minut 45 sekund ą 36 sekund. To je o 6 minut delší perioda, než v letech 1980 až 1981 zjistily při průletu sondy Voyager 1 a 2. Vzhledem k tomu, že na "povrchu" planety není žádný pevný útvar, k němuž by bylo možné vztáhnout periodu rotace, využili astronomové charakteristiky rádiového záření druhé největší planety sluneční soustavy. Aktuální informace o průběhu výzkumu planety Saturn sondou CASSINI a o publikovaných novinkách najdete například na internetové adrese http://saturn.jpl.nasa.gov/.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
