Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 pomocí nosné rakety Titan 4B/Centaur. Po dvou průletech kolem Venuše (25. 4. 1998 a 23. 6. 1999), jednom průletu kolem Země (17. 8. 1999) a gravitačním manévru při průletu kolem Jupitera (30. 12. 2000) byla sonda Cassini 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna. Dne 17. 12. 2004, na třetím oběhu sondy kolem planety, byla provedena korekce dráhy, během které se sonda dostala na kolizní dráhu s měsícem Titan. Drobné doladění přesné dráhy se uskutečnilo 22. prosince. Zatímco modul Huygens bude pokračovat v letu po této dráze a 14. 1. 2005 uskuteční průlet atmosférou Titanu, sonda Cassini uskuteční 28. 12. 2004 motorický manévr, aby se vyhnula srážce s Titanem. Tento manévr byl nutný, neboť modul Huygens není vybaven korekčními raketovými motory pro přesné navedení na sestupnou dráhu směrem k povrchu měsíce. Modul Huygens se oddělil od sondy Cassini rychlostí 0,3 m/s a byl uveden do rotace kolem hlavní osy rychlostí 7 otáček za minutu, aby byla zajištěna jeho stálá poloha. Informace o průběhu oddělení přijímaly antény sítě Deep Space Network v Madridu (Španělsko) a v Goldstone (Kalirornie, USA).  Modul Huygens vnikne do husté atmosféry měsíce Titan 14. 1. 2005 v 10:06 SEČ pod poměrně strmým úhlem 65° rychlostí přibližně 6 km/s. Místo vstupu do atmosféry se bude nacházet nad jižní polokoulí, na denní straně měsíce (místo přistání již bylo kamerou sondy Cassini vyfotografováno). Chráněna ablativním tepelným štítem sníží sonda svoji rychlost na 400 m/s ve výšce 160 km, zhruba 3 minuty před rozvinutím výtažného padáku o průměru 2,6 m. O 2,5 sekundy později bude uvolněn hlavní padák o průměru 8,3 m, na kterém bude modul sestupovat k povrchu měsíce. Již nepotřebný tepelný štít bude odhozen a vědecké přístroje zahájí průzkum atmosféry: její stavby, proudění a chemického složení. Současně budou pořizovány snímky přibližujícího se povrchu měsíce Titan. Data budou předávána v reálném čase na sondu Cassini, která prolétne v nejmenší vzdálenosti 60 000 km nad povrchem Titanu.  O 15 minut později, ve výšce 120 km, dojde k odhození hlavního padáku a 3 malé stabilizační padáky zajistí rychlý průlet modulu atmosférou měsíce. Co nejrychlejší (ale bezpečný) průlet je nutný vzhledem k omezené životnosti baterií modulu, které dodávají potřebnou elektrickou energii. Po 140 minutách sestupu atmosférou sonda Huygens dopadne na povrch Titanu rychlostí 6 m/s. Pokud to všechno "přežije", zahájí výzkum povrchu měsíce a okolního prostředí, který bude probíhat tak dlouho, než se zcela vybijí palubní baterie. Zhruba 130 minut po přistání zmizí sonda Cassini pod místním horizontem a bude tak přerušen přenos dat (pokud bude modul Huygens ještě fungovat). V tom okamžiku bude změněna orientace sondy Cassini tak, aby její hlavní anténa mířila směrem k Zemi. Všechna data, získaná přístroji modulu Huygens, budou odeslána na Zemi, kde budou signály přijímány o 67 minut později anténou NASA o průměru 70 m, která se nachází poblíž města Canberra (Austrálie). Následovat bude vyhodnocování, studium a porovnávání dat za účelem pochopení podmínek na druhém největším měsíci ve sluneční soustavě. Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
