Výzkum Měsíce je široký program, zahrnující kvalitní technologické systémy strategického významu, jejichž úkolem je stimulovat rozvoj kosmických technologií, inovací v oblasti informatiky, nových materiálů, energetických zdrojů, mikroelektroniky a strojírenství, telekomunikačních systémů a dalších moderních technologií. Současně však tento projekt přispěje k všestrannému rozvoji základního výzkumu včetně astrofyziky, výzkumu Měsíce, srovnávací planetologie, kosmické fyziky, nauky o materiálech, ekologie apod. Jeden z cílů programu je zaměřen na rozvoj lidské společnosti. Jako perspektivní nerostná surovina je označováno helium-3 (nacházející se také například na naší Zemi), které společně s dalšími energetickými zdroji na Měsíci (sluneční energie, získávaná na jeho povrchu) mohou být využity jako doplněk pozemských zdrojů. To však ještě neznamená, že již existují podmínky pro využití měsíčních zdrojů. Cílem programu výzkumu Měsíce je určit jejich výskyt v povrchových a podpovrchových horninách. Hu Hao také prohlásil, že Čína je připravena k mezinárodní spolupráci v rámci projektu výzkumu Měsíce. V současné době probíhají přípravy na vypuštění první čínské sondy k Měsíci s názvem Chang´e-1. Finanční náklady na tento projekt se odhadují na 1,4 miliardy juanů (169 miliónů dolarů). Jsou naplánovány 3 etapy výzkumu Měsíce: 1) 2004 až 2007 - Chang´e-1 - vývoj, výroba a vypuštění první čínské sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce s cílem vytvořit trojrozměrnou mapu jeho povrchu. Analýza získaných dat poslouží ke studiu měsíčního povrchu, určení jeho hustoty, a také k výzkumu okolního prostředí. 2) 2005 až 2012 - předpokládá se vývoj a vypuštění automatické pojízdné laboratoře, která by měla přistát na Měsíci v roce 2012. Jejím úkolem bude určení složení měsíční horniny, kamenů a velmi řídké "atmosféry" kolem Měsíce. Bude také provádět astronomická pozorování. 3) 2010 až 2017 - další sonda k Měsíci, jejímž úkolem bude měkce přistát na měsíčním povrchu. Bude vybavena vrtnou soupravou, pomocí níž budou odebrány vzorky horniny z různých hloubek. Vzorky budou umístěny do návratového pouzdra, které je dopraví na Zemi. První čínská umělá družice Měsíce Chang´e-1 bude mít hmotnost přibližně 2 tuny. Na oběžné dráze kolem Měsíce by mohla pracovat zhruba 1 rok. Při vývoji a výrobě sondy budou použity již odzkoušené a prověřené technologie. Projekt sondy Chang´e-1 počítá se čtyřmi základními okruhy výzkumu: a) Získání trojrozměrné mapy povrchu Měsíce. Budou určeny základní struktury a charakter povrchu, budou studovány tvary, rozměry a hustota rozložení kráterů. To umožní určit stáří povrchu, studovat ranou historii planet zemského typu, a také vybrat místa pro přistání budoucích čínských sond na povrchu Měsíce (2. a 3. etapa). b) Sestavení mapy výskytu jednotlivých chemických prvků na měsíčním povrchu podle jejich koncentrace. Studován bude výskyt nerostných surovin, jako je například železo a titan, které bude možno využívat v průmyslovém měřítku. Předpokládá se určení jednotlivých geologických vrstev a výskytu minerálů. c) Určování hustoty měsíčního povrchu bude probíhat pomocí radiolokátoru, pracujícího v oblasti mikrovln. Tímto způsobem bude možno určit stáří povrchu a sestavit mapu povrchu Měsíce, určit rozložení a množství helia-3, které se jeví jako ekologicky čisté, efektivní, bezpečné a levné palivo pro elektrické generátory, pracující na principu jaderné syntézy. Čínští vědci jsou přesvědčeni, že helium-3 při jeho dobývání a využívání v průmyslovém měřítku je schopno změnit strukturu energetických systémů, využívaných člověkem. d) Výzkum okolního prostředí Měsíce, výzkum prostoru mezi Zemí a Měsícem, částic korpuskulárního záření Slunce, plazmy ve slunečním větru, a také výzkum vztahů mezi slunečním větrem a Měsícem a mezi chvostovou oblastí zemské magnetosféry a Měsícem. K těmto úkolům bude sonda Chang´e-1 vybavena vědeckou aparaturou o hmotnosti přibližně 100 kg. Bude se jednat o laserový výškoměr, gama-spektrometr, mikrovlnný radiometr a o soustavu pro monitorování "kosmického počasí". Ke startu sondy Chang´e-1 bude použita nosná raketa CZ-3A o délce 52,52 m a startovní hmotnosti 241 tun. Zdroj: Novosti kosmonavtiki 1/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
