Česká astronomická společnost

Kromě toho indičtí vědci připravují zajímavý experiment, zaměřený na výzkum měsíční horniny. Od mateřské kosmické sondy se oddělí malý modul o hmotnosti 20 kg, který bude naveden na řízenou srážku s Měsícem. Po nárazu vznikne malý kráter a především se vytvoří oblak měsíčního prachu, který bude detailně studován aparaturou, instalovanou na sondě Chandrayaan-1.

Životnost sondy se plánuje na 2 roky. Finanční náklady na realizaci projektu se odhadují na 89 miliónů dolarů. Startovní hmotnost sondy bude činit 530 kg. Část prostoru v úseku vědeckého vybavení sondy plánuje Indická kosmická agentura ISRO prodat zájemcům z jiných států. Jedním z vážných zájemců je americká NASA. Ta plánuje umístit na indické sondě miniaturní radar se syntetickou aperturou a spektrometr, pracující v oblasti záření o vlnových délkách 0,3 až 0,9 mikrometru. Další dohoda byla uzavřena s Bulharskem, které na sondu instaluje zařízení za účelem monitorování radiačního pozadí. Podle informací Indické kosmické agentury budou na sondě umístěny další 2 přístroje, vyrobené v evropských zemích (bližší podrobnosti o státech ani o experimentech zatím nebyly publikovány).

Samozřejmě že také Indie pracuje na vývoji vlastní vědecké aparatury, která se zaměří na výzkum Měsíce. Kromě toho asi 40 km od Bangalore předpokládá Indie výstavbu sledovací stanice, která bude zajišťovat komunikaci s kosmickou sondou Chandrayaan-1.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí