Česká astronomická společnost

Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.

Nová pozorování planetky provedli nedávno Scott Gaudi, Krzysztof Stanek a jejich kolegové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. A podařilo se jim záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešit: žádný měsíc kolem planetky neobíhá a jeho přítomnost zde není nutná. Zjistili totiž, že planetka rotuje kolem své osy mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Jednu otočku kolem rotační osy planetka vykoná za 10 hodin. Tato krátká rotační perioda je typická pro velké množství planetek ve sluneční soustavě. "Vyřešili jsme záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna. Planetka žádný měsíc nikdy neměla," prohlásil Scott Gaudi.

Sedna je velice zvláštní těleso, obíhající po eliptické dráze, na níž se vzdaluje od Slunce až na 950 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce). Sedna se nikdy nepřiblíží více ke Slunci než na 80 AU (planeta Pluto obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 30 až 50 AU jednou za 248 roků). Sedna vykoná jeden oběh kolem Slunce přibližně za 10 500 roků.

Průměr planetky Sedna byl určen na 1600 km. Pro porovnání - průměr Pluta činí 2250 km. První měření napovídala, že planetka rotuje velice pomalu. Podle zjištěných nepatrných změn jasnosti planetky byla určena její rotační perioda na 20 až 40 dnů. Takováto pomalá rotace se dala vysvětlit přítomností velkého měsíce a jeho gravitačním působením na planetku (podobně se zpomaluje rotace Země gravitačním působením našeho Měsíce). Pozorování pomocí HST, uskutečněná měsíc po objevu planetky, žádné stopy po přítomnosti průvodce planetky nezaznamenala.

V pravdě detektivní práci uskutečnil Scott Gaudi se svými kolegy při pátrání po přítomnosti měsíce planetky Sedna. K pozorování použili dalekohled MMT Telescope na Mount Hopkins v Arizoně o průměru 6,5 m. Přesná měření změn jasnosti planetky prozradila její poměrně rychlou rotaci. "Změny jasnosti planetky jsou velice malé a dají se jen obtížně zaznamenat," prohlásil další člen týmu astronomů Matthew Holman. Z pozorování vyplynulo, že rotační perioda planetky činí přibližně 10 hodin. Tudíž žádný "brzdící" měsíc kolem planetky Sedna neobíhá.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí