logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Arp 273: Zápasící galaxie z Hubbla
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Huygens přistál do ledových oblázků 2005.04.12 11:28
Titan_detail.jpg Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.

Řeč je především o zpracování údajů, které vyslal na Zemi penetrometr - přístroj, na jehož vývoji se podíleli pracovníci zkušební laboratoře Open University v Milton Keynes. Přístroj se nacházel pod spodní základnou modulu. Jeho hlavní měřící element přestavovala jakási "jehla" o délce 10 cm, která se jako první dotkla povrchu měsíce Titan.

Interpretace získaných výsledků o fyzikálních vlastnostech povrchu tohoto tělesa zabrala vědcům několik měsíců. V prvních hodinách a dnech po přistání modulu Huygens na Titanu vědci předpokládali, že sonda dopadla na povrch, který je pokryt ne příliš pevnou kůrou, pod níž se nachází měkká vrstva horniny či sypkého ledu.

Jak informovali na zasedání britské Národní astronomické společnosti Martin Towner a John Zarnecki, vše nyní napovídá, že modul Huygens přistál v oblasti, pokryté ledovými oblázky o průměru kolem 15 cm. Na základě zpracování přijatých dat z modulu Huygens bylo dále zjištěno, že v posledních sekundách před přistáním se modul nepohyboval svisle dolů, ale pod určitým úhlem v důsledku působení silného větru. Huygens_test_drop.jpg

V okamžiku dotyku s povrchem modul s největší pravděpodobností narazil do jednoho z ledových valounů, posunul jej a jehla penetrometru pronikla do hloubky 10 cm mezi oblázky, do materiálu, který svými vlastnostmi připomíná "písek z ledových zrníček". Na základě experimentů za účelem zjištění podmínek při přistání sondy, uskutečněných ve zkušební laboratoři v Milton Keynes, bylo získáno značné množství dat, která dovolují s velkou pravděpodobností určit fyzikální vlastnosti povrchu, na němž Huygens přistál. Více než 100 zkušebních testů uskutečnil vědecký tým, aby přesně zjistil, o jaký materiál na povrchu Titanu se jedná. Při srovnávacích zkouškách byl stejný penetrometr shazován do materiálu nejrůznějšího složení a nejrůznějších vlastností k odhalení mechanických charakteristik povrchu Titanu.

"Existence kůry je stále pravděpodobná, avšak my si nyní myslíme, že pravděpodobnější jsou oblázky z vodního ledu, které jsou vidět na pořízených fotografiích povrchu. Největší mají rozměr kolem 15 cm," informoval BBC profesor Zarnecki.

Vše nasvědčuje tomu, že modul přistál v oblasti pokryté materiálem, který velikostí částic připomíná "štěrko-písek", tvořený částicemi vodního a metanového ledu o průměru do 8 mm. "Když proudy kapalných uhlovodíků tečou po pevném povrchu, dochází k jeho erozi. Vytvořená ledová zrnka jsou unášena proudem a pak se usazují v podobě depozitů v níže položených oblastech a my jsme se do nich strefili," říká profesor Zarnecki. Teplota na povrchu Titanu se pohybuje kolem minus 180 °C.

Tyto informace také potvrzují data, která získala z oběžné dráhy kolem Saturna sonda Cassini při blízkých setkáních s měsícem Titan. Další vyhodnocování dat ze sondy Huygens bude pokračovat.

Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7235x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce