Výstavba obřích dalekohledů ELT (Extremely Large Telescope) je podle některých astronomů nutná, abychom zachovali současné tempo rozvoje astronomie. Na nových projektech pracuje současně několik států. USA a Kanada plánují výstavbu dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope) s objektivem o průměru 30 m. Jeho dřívější označení bylo CELT (California Extremely Large Telescope). Evropské státy mají v úmyslu stavbu společného dalekohledu s názvem OWL (Overwhelmingly Large Telescope). OWL znamená v angličtině také sovu. Hlavní objektiv tohoto dalekohledu bude mít průměr kolem 100 m. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru záření. Jeho cena se odhaduje na jednu miliardu euro. Dalekohled tak velkých rozměrů bude velice citlivý i na malé nárazy větru. Před konstruktéry nyní stojí velice složitý úkol: vypracovat program pro řídící počítače, které budou kompenzovat deformace zrcadla, složeného z 3048 jednotlivých šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,6 m. Objektiv dalekohledu bude mít sběrnou plochu 6000 m2. Sekundární "zrcátko" bude mít průměr 25,6 m a bude složeno z 216 segmentů.  Jako o levnější variantě uvažují evropští astronomové o stavbě dalekohledu ne tak gigantických rozměrů jako u OWL. V tomto případě se počítá s průměrem parabolického zrcadla "pouhých" 50 m (tzv. projekt Euro-50). Jestliže budou všechny složitosti konstrukce překonány, astronomové budou moci prostřednictvím dalekohledu OWL Sova objevovat exoplanety u jiných hvězd. Kvality dalekohledu jim umožní spatřit planety srovnatelné s velikostí naší Země. Objevování takovýchto planet a hledání života ve vesmíru, to budou důležité úkoly pro dalekohledy třídy ELT. Vědci jsou přesvědčeni, že právě v této oblasti astronomie bude dosaženo mimořádných úspěchů díky novým dalekohledům. Astronomové již objevili kolem 150 exoplanet, obíhajících kolem hvězd podobných Slunci. Tyto planety byly zatím objevovány na základě prokazatelných nepřímých důkazů. Velké dalekohledy nové generace musí být nezbytně vybaveny systémem adaptivní optiky a soustavou řídících počítačů. Adaptivní optika slouží ke korekci změn obrazu, způsobených atmosférickou turbulencí (až 500 korekcí za sekundu). Korekce se provádí počítačem řízenými posuny a deformacemi pomocných zrcátek v závislosti na stavu ovzduší. K vyhodnocení aktuálního stavu atmosféry se používá tzv. umělá hvězda, která se vytváří laserovým paprskem fokusovaným do výšky přibližně 90 km, v těsné blízkosti pozorovaného objektu. Zde vzniká zpětným rozptylem skvrna zářících sodíkových atomů. Díky systému adaptivní optiky lze dosáhnout mimořádné kvality pořízených fotografií. Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
