logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy 2005.04.22 12:24
asteroidbelt_alien.jpg Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.

"Planetky jsou v podstatě zbytky stavebních bloků, ze kterých se zformovaly planety jako je naše Země," říká Charles Beichman z California University of Technology, Pasadena. "Nemůžeme zde přímo pozorovat další terestrické planety, avšak můžeme studovat jejich fosílie v podobě prachu."Oblasti planetek jsou jakýmsi "smetištěm" planetárních soustav. Jsou zde pohozeny drobné úlomky neúspěšně vznikajících planet, jejichž vývoj neproběhl až do konce. Tyto úlomky se postupně srážely s dalšími objekty, přičemž vzniklo velké množství drobné drti a prachu. V naší sluneční soustavě se mohou planetky rovněž srazit se Zemí a Měsícem, ale i s dalšími planetami.

Jestli se výše uvedené závěry potvrdí, pak tento nový pás planetek bude tím prvním, který byl objeven u hvězdy stejného stáří a stejné velikosti jako Slunce. Hvězda s katalogovým označením HD 69830 se nachází ve vzdálenosti 41 světelných roků od Země. Podobné systémy planetek jsou známy ještě u dvou dalších hvězd, avšak ty jsou mnohem mladší a hmotnější než Slunce. HD69830.jpg

Přestože se tento nově objevený pás asteroidů velice podobá pásu planetek v naší sluneční soustavě, nejedná se o jeho "dvojníka". Je mnohem tlustší a hmotnější: obsahuje 25krát více materiálu. Pokud by měl pás planetek v naší sluneční soustavě stejnou hustotu, pak bychom po západu Slunce mohli na obloze pozorovat tzv. zvířetníkové světlo asi 1000krát intenzivnější, než je to možné dnes za tmavých bezměsíčných nocí. Mléčná dráha by v jeho blízkosti doslova "bledla závistí".

Pás asteroidů se u hvězdy HD 69830 rozprostírá mnohem blíže k povrchu hvězdy. Zatímco planetky ve sluneční soustavě obíhají kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter, tento "cizí" pás asteroidů by se v naší sluneční soustavě nacházel uvnitř dráhy Venuše.

Přesto oba pásy asteroidů upozorňují na jednu důležitou společnou vlastnost. V naší sluneční soustavě působí planeta Jupiter jako jakási vnější zeď, udržující tělesa na svém místě v pásmu planetek. Podobně dosud neobjevené planety velikosti Saturna nebo menší, obíhající kolem hvězdy HD 69830, mohou jako "pastýřští psi" udržovat drobnou tříšť v ohraničeném pásu.

Podrobnější informace o případných planetách kolem hvězdy HD 69830 jistě přinese připravovaná družice NASA s názvem SIM PlanetQuest, která by měla být schopna detekovat planety jen o málo hmotnější než Země. Její start je naplánován na rok 2011.

Beichman s týmem spolupracovníků použil infračervený spektrograf družice Spitzer ke sledování 85 hvězd podobných Slunci. Pouze u jedné z nich (HD 69830) byla zjištěna přítomnost pásu asteroidů. Samozřejmě že nebylo možné pozorovat samotné planetky, ale byl detekován tlustý disk "teplého" prachu, rozkládajícího se ve vnitřních oblastech hvězdného systému.

"Protože tento pás planetek obsahuje mnohem více těles než obdobný útvar v naší sluneční soustavě, ke vzájemným kolizím zde dochází častěji a vzniká hodně prachu, který se podařilo přístroji na družici Spitzer detekovat," prohlásil George Rieke z University of Arizona, Tucson. "Naše současná sluneční soustava je velice klidné místo. K impaktům takové velikosti, jaký způsobil zánik dinosaurů, dochází přibližně jednou za 100 miliónů roků."

Další z diskutovaných možností, jak by mohla vzniknout oblast prachu kolem hvězdy HD 69830 počítá s předpokladem, že do blízkosti hvězdy pronikla obří kometa velikosti Pluta, která se postupně rozpadla na drobné úlomky. Další pozorování pomocí družice Spitzer a pozemními dalekohledy brzy rozluští, jaký je skutečný původ prachového prstence kolem hvězdy HD 69830.

Zdroj: spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8192x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce