Česká astronomická společnost

Jelikož čeští astronomové mají už řadu desetiletí možnost navrhovat Mezinárodní astronomické unii pojmenování planetek, které objevili, připojuji srovnání výsledků ankety s touto dlouhodobou "dvoranou slávy na nebesích", Z povahy věci vyplývá, že to astronomické ocenění je díky trvanlivosti a nedostupnosti planetek mnohem dlouhodobější připomínkou významných osobností české historie i současnosti než jedna nepříliš zdařilá anketa.

Co je dobré vědět předem

Vůbec první planetku objevil na přelomu let 1800/1801 italský astronom Giuseppe Piazzi.

V souvislosti s českými zeměmi ještě v dobách dalekohledného objevování vynikl opavský rodák Johann Palisa, který našel přes stovku nových asteroidů (pojmenoval je např. Oppavia a Silesia) včetně té nejdéle "ztracené" - tu objevil roku 1911 jako 719. v pořadí, pokřtil ji Albert, ale po měsíci ji ztratil. Alberta znovunašel (samozřejmě už fotograficky) až před pěti lety jeden arizonský astronom. (Připomeňme jen, že většina planetek - a v zachytitelných rozměrech jsou jich dobře statisíce - sice obíhá kolem Slunce mezi drahami Marsu a Jupitera, ale některé se zatoulají a dokonce křižují dráhu Země, pročež má smysl se jimi zabývat.)

První "opravdu českou" planetku (s pořadovým číslem 1055) objevil v roce 1925 (arci při studijním pobytu na jedné alžírské observatoři) tehdy čtyřiadvacetiletý Emil Buchar a nazval ji podle křestního jména své maminky - Tynka. Platí totiž, že objevitel má právo planetku pojmenovat. Asteroidy se sice původně nazývaly podle všelikých božstev, kupříkladu vůbec první se jmenuje Ceres (podle nebeské patronky Sicílie, kde ležela Piazziho observatoř), ale po nějakých třech stovkách jako kdyby bohové došli a na řadu přišla místní jména (máme mimo jiné Vltavu, Šumavu, Karolinum nebo třeba Třeboň), příbuzní, kolegové, kamarádi - a nakonec i osobnosti obecně významné. Z českých astronomů v této oblasti vynikli zejména Luboš Kohoutek (působící od roku 1970 v Hamburku), dále kleťská skupina konstituovaná kolem Antonína Mrkose (vedená nyní Janou Tichou) a skupinka v ondřejovské hvězdárně Akademie věd reprezentovaná především Petrem Pravcem a Lenkou Šarounovou.

"Tato vlastně nevelká sestava, dohromady snad jen tucet pozorovatelů, dokázala na oblohu dostat více než půl tisíce českých a slovenských jmen! Když si vezmeme, že dosud je pojmenováno asi deset tisíc planetek, je to docela úctyhodné zastoupení," říká Jiří Grygar.Podle mezinárodních regulí však nesmějí být takto zvěčněni politici, vojáci a náboženské osobnosti, pokud od jejich smrti neuplyne alespoň sto let.

Od roku 2003 je předsedkyní názvoslovné komise Mezinárodní astronomické unie Jana Tichá z observatoře na Kleti. Mimochodem, i ona a Jiří Grygar už své planetky mají - za zásluhy o (nejen) českou astronomii jim je "věnovali" jejich kolegové.

Více, ba takřka všechno důležité o planetkách neboli asteroidech visí na webové adrese planetky.astro.cz.

Největší Češi 2005 a planetky

Podrobnosti o těchto planetkách na adrese: planetky.astro.cz

Tabulka má tři sloupce:

1. jméno osobnosti, popřípadě v závorce jméno planetky, pokud zní jinak
2. redukované pořadí v anketě Největší Čech (bez těch, kteří planetku nemají, aby byl údaj líp srovnatelný s třetím sloupcem)
3. chronologické pořadí, v jakém se naše osobnosti, řečeno s Jiřím Grygarem, do oné "dlouhodobé dvorany slávy na nebesích" dostaly.

Pozn. planetky nelze pojmenovat po náboženských osobnostech (N), politicích (P) resp. vojácích (V), pokud od jejich smrti ještě neuplynulo století. Některé planetky jsou poctou pro více osobností (Přemysl, Václav atd.)

Padouši

Nejen planetky

Jak vidno z tabulky, "nejstarší" českou planetkou mezi stovkou největších Čechů je Palach. Má číslo 1834, objevil ji v srpnu 1969 Luboš Kohoutek a pokřtil pod ještě čerstvým dojmem z Palachovy oběti (tady doba objevu výjimečně dominuje nad úvahou o historické významnosti). Pojmenování značně rozběsnilo české normalizátory, ale jediné, co mohli udělat, bylo zakázat jeho publikaci v českých časopisech. Další v našem pořadí jsou planetky Jan Hus (číslo 1840), T. G. Masaryk (č. 1841), Jan Amos Komenský (1861), Jan Neruda (1875) a Karel Čapek (1931). Pro ilustraci: planetka Einstein má číslo 2001! V první "astronomické" desítce největších Čechů figurují ještě Bedřich Smetana (2047), Antonín Dvořák 2055), Leoš Janáček (2073) a Voskovec-Werich (2418). Některé planetky totiž pokrývají víc osobností (Voskovce s Werichem, Smoljaka se Svěrákem, dva Přemysly a dva Václavy), Masaryk se tam dostal "pouze" jako filosof a humanista. Jiné zase nepojmenovali Češi (Kafka, Freud, ale taky Zátopek a Hašek).

Planetku pro Boženu Němcovou sice objevila česká astronomka Zdenka Vávrová z Kleti, která také navrhla jméno, avšak nakonec se ujal návrh jejího anglo-amerického kolegy Briana Marsdena, a tak máme Božněmcovou, zato s kompletní českou diakritikou. Takto roztomile zkomolená Babiččina vnučka pak vstoupila do astronomie jaksepatří razantně - její planetka se totiž díky svému unikátnímu spektru stala celosvětově slavnou a podle nepotvrzených zpráv zlomila jazyk několika desítkám zahraničních astronomů. Mimochodem, podle Boženy Němcové se jmenuje i jeden kráter na Venuši...

A když už jednou jsme v tom vesmíru, tak na Měsíci z první stovky Čechů mají své krátery Heyrovský, Mendel a Purkyně.

Prehled planetek byl doplen o text Frantiska Houdka podle clanku, ktery vysel 11. června ve vědecké příloze Mladé fronty DNES.