logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mléčná dráha na pyramidou opeřeného hada
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Planetka Sylvia a její dva měsíce 2005.08.11 13:46
Planetka_Sylvia_1.jpg Astronom Franck Marchis (University of California, Berkeley, USA) s týmem spolupracovníků z Observatoire de Paris (Francie) objevili první trojplanetku: dvě malé planetky obíhají po různých drahách kolem větší planetky s názvem (87) Sylvia, která byla objevena v roce 1866. Některé z planetek, obíhajících kolem Slunce, tak mohou vlastnit svůj miniaturní "planetární systém".

K objevu byl použit dalekohled Yepun s objektivem o průměru 8,2 m, který je součástí pozorovacího systému VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile. Astronomové využili výjimečně ostrý obraz, který poskytuje použití tzv. adaptivní optiky NACO. NACO je zkratka pro adaptivní systém NAOS (Nasmyth Adaptive Optics Systém) a infračervenou kameru a spektrograf CONICA, pracující v blízké infračervené oblasti záření. Toto zařízení je nainstalováno právě na dalekohledu Yepun, jednom ze čtyř dalekohledů o průměru 8,2 m systému VLT. Astronomové tak byli schopni získat obrázky velkého počtu planetek v průběhu období 6 měsíců.

Jedním z pozorovaných asteroidů byla planetka (87) Sylvia, o níž je od roku 2001 známo, že má průvodce - malý měsíc; jedná se tedy o dvojitou planetku (dvojplanetku). Zjistili to Mike Brown a Jean-Luc Margot během pozorování dalekohledem Keck. Pro pozorování planetky dalekohledem Yepun použili astronomové již zmiňované zařízení NACO. Získali celkem 27 snímků planetky za období dvou měsíců. Na každém z těchto snímků je viditelný i malý průvodce planetky, což umožnilo astronomům určit velice přesně jeho dráhu. Avšak na 12 snímcích objevili astronomové ještě dalšího menšího a bližšího průvodce. Planetka Sylvia je tedy trojplanetkou! Bylo navrženo, aby se měsíce planetky Sylvia jmenovaly Romulus a Remus (Rhea Sylvia byla mytologická matka zakladatelů Říma). Planetka_Sylvia_2.jpg

Oba měsíce planetky Sylvia jsou poměrně malé, obíhají po kruhových drahách blízko povrchu planetky ve stejné rovině a stejným směrem. Nejbližší nově objevený měsíc - Remus - o průměru 7 km obíhá kolem planetky jednou za 33 hodiny ve vzdálenosti 710 km. Vzdálenější měsíc Romulus vykoná jeden oběh za 87,6 hodiny. Obíhá ve vzdálenosti 1360 km a jeho průměr je 18 km.

Planetka (87) Sylvia je jedním z velkých objektů, nacházejících se v hlavním pásu planetek, který se rozprostírá mezi drahami planet Mars a Jupiter. Poměrně velké množství snímků z aparatury NACO napovídá, že tvar planetky Sylvia připomíná velkou bramboru, jejíž rozměry jsou 380 x 260 x 230 km. Planetka přitom velice rychle rotuje - jednu otočku vykoná za 5 hodin a 11 minut.

Přesná měření drah obou měsíčků umožnila astronomům velice přesně vypočítat hmotnost a hustotu planetky Sylvia. Její hustota je pouze o 20 % vyšší než hustota vody. Její složení zřejmě odpovídá vodnímu ledu a kamenným úlomkům, představujícím prvotní materiál planetek. "Mohla by obsahovat až 60 % prázdného prostoru," předpokládá spoluobjevitel měsíců Daniel Hestroffer (Observatoire de Paris).

"Je velmi pravděpodobné, že se jedná o hromadu kamenné drti," dodává Franck Marchis. Tyto planetky jsou tvořeny volným nahromaděním kamenů, pravděpodobně jako důsledek vzájemných srážek. Dvě planetky do sebe narazily a došlo k jejich rozbití. Postupně se z těchto velkých úlomků zformovala nová planetka - jednotlivé úlomky se volně nakupily na jednu "hromadu". Její měsíce jsou zřejmě úlomky, které opustily místo srážky a později byly zachyceny gravitací nově vzniklé planetky, kolem níž začaly obíhat. "Protože proces srážek byl mezi planetkami poměrně častý, předpokládáme, že objevíme další mnohonásobné systémy, jako je planetka Sylvia a její dva měsíce."

Sylvia je 87. objevenou planetkou. Poprvé byla pozorována na observatoři v Madrasu (Indie) 16. 5. 1866. O její objev se zasloužil astronom Norman R. Pogson.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7131x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce