K objevu byl použit dalekohled Yepun s objektivem o průměru 8,2 m, který je součástí pozorovacího systému VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile. Astronomové využili výjimečně ostrý obraz, který poskytuje použití tzv. adaptivní optiky NACO. NACO je zkratka pro adaptivní systém NAOS (Nasmyth Adaptive Optics Systém) a infračervenou kameru a spektrograf CONICA, pracující v blízké infračervené oblasti záření. Toto zařízení je nainstalováno právě na dalekohledu Yepun, jednom ze čtyř dalekohledů o průměru 8,2 m systému VLT. Astronomové tak byli schopni získat obrázky velkého počtu planetek v průběhu období 6 měsíců. Jedním z pozorovaných asteroidů byla planetka (87) Sylvia, o níž je od roku 2001 známo, že má průvodce - malý měsíc; jedná se tedy o dvojitou planetku (dvojplanetku). Zjistili to Mike Brown a Jean-Luc Margot během pozorování dalekohledem Keck. Pro pozorování planetky dalekohledem Yepun použili astronomové již zmiňované zařízení NACO. Získali celkem 27 snímků planetky za období dvou měsíců. Na každém z těchto snímků je viditelný i malý průvodce planetky, což umožnilo astronomům určit velice přesně jeho dráhu. Avšak na 12 snímcích objevili astronomové ještě dalšího menšího a bližšího průvodce. Planetka Sylvia je tedy trojplanetkou! Bylo navrženo, aby se měsíce planetky Sylvia jmenovaly Romulus a Remus (Rhea Sylvia byla mytologická matka zakladatelů Říma).  Oba měsíce planetky Sylvia jsou poměrně malé, obíhají po kruhových drahách blízko povrchu planetky ve stejné rovině a stejným směrem. Nejbližší nově objevený měsíc - Remus - o průměru 7 km obíhá kolem planetky jednou za 33 hodiny ve vzdálenosti 710 km. Vzdálenější měsíc Romulus vykoná jeden oběh za 87,6 hodiny. Obíhá ve vzdálenosti 1360 km a jeho průměr je 18 km. Planetka (87) Sylvia je jedním z velkých objektů, nacházejících se v hlavním pásu planetek, který se rozprostírá mezi drahami planet Mars a Jupiter. Poměrně velké množství snímků z aparatury NACO napovídá, že tvar planetky Sylvia připomíná velkou bramboru, jejíž rozměry jsou 380 x 260 x 230 km. Planetka přitom velice rychle rotuje - jednu otočku vykoná za 5 hodin a 11 minut. Přesná měření drah obou měsíčků umožnila astronomům velice přesně vypočítat hmotnost a hustotu planetky Sylvia. Její hustota je pouze o 20 % vyšší než hustota vody. Její složení zřejmě odpovídá vodnímu ledu a kamenným úlomkům, představujícím prvotní materiál planetek. "Mohla by obsahovat až 60 % prázdného prostoru," předpokládá spoluobjevitel měsíců Daniel Hestroffer (Observatoire de Paris). "Je velmi pravděpodobné, že se jedná o hromadu kamenné drti," dodává Franck Marchis. Tyto planetky jsou tvořeny volným nahromaděním kamenů, pravděpodobně jako důsledek vzájemných srážek. Dvě planetky do sebe narazily a došlo k jejich rozbití. Postupně se z těchto velkých úlomků zformovala nová planetka - jednotlivé úlomky se volně nakupily na jednu "hromadu". Její měsíce jsou zřejmě úlomky, které opustily místo srážky a později byly zachyceny gravitací nově vzniklé planetky, kolem níž začaly obíhat. "Protože proces srážek byl mezi planetkami poměrně častý, předpokládáme, že objevíme další mnohonásobné systémy, jako je planetka Sylvia a její dva měsíce." Sylvia je 87. objevenou planetkou. Poprvé byla pozorována na observatoři v Madrasu (Indie) 16. 5. 1866. O její objev se zasloužil astronom Norman R. Pogson. Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
