Analýza možností a dostupných technologií byla provedena týmem odborníků, jejichž vedoucím byl Paul Wooster. Částečně tuto analýzu financovala NASA. Výsledky práce této komise byly publikovány na konferenci Space 2005, která se konala na přelomu srpna a září v Long Beach, California. Autoři práce dospěli na základě detailní analýzy k závěru, který již byl uveden výše: stejná technika, která bude vyvinuta pro návrat Američanů na Měsíc, bude schopna s drobnými změnami a doplňky zajistit realizaci pilotované expedice na Mars. Jedná se především o novou americkou pilotovanou kosmickou loď s názvem CEV (Crew Exploration Vehicle), která podle současných plánů nahradí raketoplány Space Shuttle pro lety na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, a která bude použita jako součást kosmické techniky pro přistání na Měsíci. Jak bude CEV ve skutečnosti vypadat, zatím není známo. Existuje několik návrhů, několik možných variant - definitivní podoba CEV bude teprve vybrána. Některé její parametry však vyplývají z požadavků NASA.  Autoři výše zmíněné studie jsou přesvědčeni, že nejefektivnější variantou pro přistání na Měsíci je přímý (nonstop) let až na povrch Měsíce (bez navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce). Tato varianta je v přímém protikladu k realizaci programu Apollo, kdy se na oběžné dráze kolem Měsíce uskutečnilo oddělení přistávacího modulu a jeho opětovné připojení k mateřské kosmické lodi po startu z povrchu Měsíce. Pak teprve následoval let směrem k Zemi. S touto "starou" variantou letu NASA předběžně počítá i pro realizaci návratu člověka na Měsíc v roce 2015. Wooster a jeho tým doporučují tuto variantu ještě přehodnotit. Nyní přichází řada na Mars. Wooster předpokládá, že nové datum pro přistání na Marsu - rok 2020 - je reálné, jestliže budou použity různé varianty a kombinace jednotlivých uzlů a systémů kosmické lodi CEV. Podle informací, vyplývajících z konceptu, předneseného americkým prezidentem, se první pilotovaný let CEV uskuteční nejpozději v roce 2014 a přistání na Měsíci v roce 2015. Odborníci nyní tvrdí, že tímto způsobem bude možné zkrátit interval mezi přistáním na Měsíci a přistáním na Marsu. Fakticky by se obě mise připravovaly téměř současně.  Ředitel amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA Michael Griffin prohlásil na uvedené konferenci, že nový plán pilotovaných letů na Měsíc a na Mars bude zveřejněn v průběhu září 2005. Nakolik v něm budou akceptovány závěry komise z MIT, není známo. Wooster je přesvědčen, že maximální využití "měsíčních" technologií zkrátí časovou prodlevu mezi první výpravou na Měsíc a přistáním na Marsu. Komise prověřila a propočítala více než 2000 možných konfigurací dopravních prostředků pro lety na Měsíc a na Mars. Vybrali ty varianty, které - podle jejich názoru - odpovídají požadavkům na spolehlivost, bezpečnost a které nejsou příliš drahé. Základní měsíční i marťanský modul ponese na své palubě 4 kosmonauty. Na povrchu Měsíce bude schopen pobývat po dobu 7 dnů. Optimální varianta letu na Mars (podle názoru komise MIT) předpokládá navedení kosmické lodi CEV s posádkou na oběžnou dráhu kolem Marsu, kde již bude čekat přistávací modul menších rozměrů - samozřejmě bez posádky - se kterým se CEV spojí. Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude dopraven dříve při samostatném startu. Po spojení přestoupí posádka na jeho palubu a uskuteční přistání na povrchu Marsu. Po splnění vědeckých úkolů odstartuje výsadkový modul z povrchu rudé planety, na oběžné dráze se spojí s čekající kosmickou lodí CEV, posádka do ní přestoupí a vydá se zpět směrem k Zemi. Toto schéma letu nápadně připomíná realizaci programu Apollo s tím rozdílem, že přistávací modul poletí k Marsu samostatně (a dříve). Na oběžné dráze bude tedy nutné uskutečnit jeden spojovací manévr navíc. Pro realizaci projektu nebude nutné vyvíjet nosnou raketu třídy Saturn 5, která dopravila pilotované expedice k Měsíci v letech 1968 až 1972. Pro zajištění přeletu pilotované kosmické lodi CEV mezi Zemí a Marsem bude nutné použít výkonné iontové motory, schopné pracovat několik měsíců. NASA již vyvíjí několik typů iontových motorů. Jedna varianta motoru měla být použita například pro realizaci velké kosmické sondy JIMO k výzkumu planety Jupiter a jejích ledových měsíců. Jaká bude skutečná realita pilotovaného výzkumu Měsíce a Marsu? Uvidíme ... Zdroj: spacenews.ru a newscientistspace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
