logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa 2005.09.15 15:32
Itokawa_0915.jpg Japonská kosmická sonda Hayabusa (Sokol) průběžně posílá na Zemi stále podrobnější a detailnější fotografie planetky Itokawa. V současné době (15. 9. 2005) se sonda nachází ve vzdálenosti 20 km od povrchu planetky, s níž letí ve formaci po oběžné dráze kolem Slunce. Vzdálenost planetky od Země je nyní 318 195 800 km. Tvar planetky připomíná mimořádně velkou bramboru o rozměrech 548 x 312 x 276 m.

Po absolvování dvouleté cesty vnitřní částí Sluneční soustavy se tato automatická meziplanetární sonda (původní označení MUSES-C) setkala s cílovou planetkou, kterou v katalogu najdeme pod číslem 25143. Její předběžné označení po objevu bylo 1998 SF36 (z čehož vyplývá, že byla objevena v roce 1998). Jméno dostala podle zakladatele japonského kosmického průmyslu Hideo Itokawy.

Start sondy se uskutečnil 9. 5. 2003. Je vybavena mj. iontovými motory a automatickým navigačním systémem. Poprvé v historii kosmonautiky má za úkol dopravit na Zemi vzorky horniny, které odebere z povrchu cílové planetky (první přistání - neplánované - na planetce Eros uskutečnila sonda NEAR v roce 2001). Mohutná sluneční erupce v roce 2003 částečně narušila dodávku elektrické energie pro iontové motory. K setkání s planetkou mělo původně dojít již v polovině roku 2005, nakonec k němu došlo až počátkem září. Itokawa_01.jpg

Kosmická sonda Hayabusa nyní provádí snímkování planetky a další podrobný výzkum. Na povrchových útvarech planetky nebyly nelezeny žádné ostré hrany, což znamená, že její povrch je již velmi starý a že byl postupně "opracováván" při srážkách s jinými menšími planetkami či meteoroidy. Na jejím povrchu byla také odhalena přítomnost prachu a drobných úlomků. Je přinejmenším zajímavé, že tak malá planetka s tak malou gravitací byla vůbec schopna udržet na svém povrchu tzv. regolit (tj. drobné úlomky materiálu, vytvořeného při srážkách s jinými tělesy). Itokawa_02.jpg

Koncem září se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost asi 7 km. Z této vzdálenosti bude možné pořizovat ještě detailnější snímky povrchu planetky Itokawa. A to nejzajímavější nakonec. Sonda se pokusí dvakrát přiblížit těsně k povrchu planetky, "dotknout" se jí a přitom odebrat několik miligramů vzorků materiálu z povrchu planetky. Odběr vzorků bude proveden neobvyklým způsobem: směrem k povrchu planetky bude z bezprostřední blízkosti vystřelen rychlostí 300 m/s kovový projektil. Dojde k vytvoření minikráteru a k vymrštění části horniny nad povrch planetky. Část tohoto materiálu vnikne do speciálního trychtýře na sondě, odkud se dostane do návratového pouzdra, kde bude uzavřen. Na "oplátku" sonda zanechá na povrchu planetky CD-ROM se jmény 880 000 pozemšťanů ze 150 států světa.

Směrem k povrchu planetky bude ještě odhozen malý průzkumný modul o hmotnosti 519 gramů s názvem Minerva. Po povrchu planetky se bude pohybovat setrvačností, přičemž vykoná několik skoků s maximální výškou 10 m nad povrchem. Pomocí tří miniaturních stereokamer bude detailně snímkovat povrch planetky a provádět měření jeho teploty sadou šesti termometrů.

Počátkem prosince 2005 sonda zahájí návrat směrem k Zemi. Přistání návratového pouzdra s odebranými vzorky z povrchu planetky Itokawa se očekává v červnu 2007. Cílem projektu je získat odpovědi na některé otázky, týkající se vzniku a rané historie Sluneční soustavy.

Zdroj: spacenews.ru a hayabusa.today
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 9157x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce