logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Tethys a Hyperion se představují 2005.10.03 10:23
Tethys_1.jpg Americká kosmická sonda Cassini pokračuje v průzkumu planety Saturn a její rodiny měsíců. Před několika dny prolétla kolem malých měsíců s názvy Tethys a Hyperion. Pozemní řídící středisko přijalo mimořádně zajímavé detailní snímky povrchu obou těchto měsíců.

První obrázky měsíce Tethys z těsného průletu sondy Cassini, který se uskutečnil v sobotu 24. 9. 2005, vyvolaly nadšení. Na povrchu měsíce se očekávaly krátery a hluboké průrvy. Skutečnost však předčila všechna očekávání. Na jednom obrázku je například vidět zvláštní útvar, který svým tvarem připomíná kopí.

Tethys je jedním z vnitřních Saturnových měsíců, obíhající ve vzdálenosti pouhých 300 000 km, tedy blíže než Měsíc kolem Země. Astronomové již vědí, že na povrchu tohoto měsíce o průměru 1000 km se nachází obrovský kráter, který dostal jméno Odysseus. Dalším zajímavým povrchovým útvarem je obří soustava údolí s názvem Ithaca Chasma. Tethys_2.jpg

Nyní vědci doufají, že se jim podaří zjistit, jak se útvar Ithaca Chasma zformoval - možná vznikl při velkém impaktu, který měl za následek vytvoření velkého kráteru Odysseus. Také by chtěli odhalit, jaké procesy měnily některé oblasti povrchu měsíce Tethys, přičemž tyto procesy zahladily starý velmi kráterovaný terén.

K rozluštění těchto hádanek by měly pomoci velmi detailní fotografie, pořízené sondou Cassini. Ačkoliv se sonda podle původních plánů neměla k měsíci přiblížit na vzdálenost menší než 30 000 km, navigační tým techniků navedl sondu na průlet ve vzdálenosti 1500 km bez jakéhokoliv omezení dalších plánovaných výzkumů. Z této vzdálenosti lze na pořízených fotografiích povrchu měsíce Tethys odhalit detaily menší než 20 m. Kolem tohoto malého měsíce sonda Cassini znovu prolétne 27. 6. 2007.

Pouhé dva dny po průletu sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Tethys sonda "navštívila" Hyperiona, jeden z velmi malých a zajímavých měsíců planety, která je obklopena soustavou nádherných prstenců. Hyperion_1.jpg

Hyperion má tvar přerostlé brambory. Na délku měří 360 km, jeho "šířka" dosahuje pouze 250 km. Jeho rotace je velmi chaotická. Převrací se nepředvídatelně pod vlivem gravitace planety Saturn a jejího velkého měsíce Titan. Je to poměrně tmavý měsíc, který odráží zhruba 30 % dopadajícího slunečního světla se zřetelně červeným odstínem. Kolem Saturna obíhá ve vzdálenosti 1 480 000 kilometrů.

Velkým úkolem pro sondu Cassini je získání odpovědi na otázku, proč je Hyperion tak deformovaný, když jiné planetky a měsíce zhruba stejných rozměrů mají mnohem "kulatější" tvar. Podle jedné teorie se může jednat pouze o úlomek většího měsíce, který byl rozbit při dávném impaktu. Hyperion_2.jpg

Obrázky pořízené sondou Cassini zajisté ukazují bombardovaný objekt, jehož povrch je doslova rozbitý velkým množstvím kráterů, obklopených obrovskými srázy vysokými několik desítek kilometrů.

Tyto nové fotografie byly pořízeny časně ráno v pondělí 26. 9. 2005, ze vzdálenosti zhruba 500 km od povrchu měsíce. Během průletu palubní radar také měřil nepatrné změny rychlosti sondy Cassini. Tato data budou využita k určení hodnoty gravitačního pole měsíce, a následně jeho hmotnosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zjistit, zda měsíc Hyperion je kusem pevné horniny (kamene) či volně seskupených drobných úlomků materiálu - tedy jakési "hromady štěrku".

Tým astronomů má v úmyslu zhotovit mapu chemického složení povrchu měsíce Hyperion a zjistit, zda je pokryt prachem černého materiálu, který se zde mohl dostat z vnějšího jako saze černého měsíce Phoebe.

Další obrázky najdete například zde.

Zdroj: newscientist a newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7776x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce