logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mléčná dráha nad uruguayským majákem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil 2005.11.24 19:06
Hayabusa_fig3.jpg Japonská sonda Hayabusa se pokusila 20. listopadu 2005 odebrat z povrchu planetky Itokawa nepatrný vzorek materiálu. Organizace JAXA příliš mnoho informací o průběhu experimentu nepublikovala, nicméně je jasné, že první pokus se nezdařil, přestože sonda na povrchu planetky přistála.

Po prověrce navigačního a řídícího systému sonda zažehla raketové motorky pro navedení na jemnou "kolizi" s povrchem planetky v neděli v časných ranních hodinách japonského času (JST). Celý přistávací manévr byl zahájen 19. listopadu ve 21 hodin JST ve výšce 1 km nad povrchem planetky. Rychlost sondy v okamžiku zahájení přistávacího manévru byla 12 cm/s. Ve výšce 54 m nad povrchem (5:28 JST) byl vydán příkaz k uvolnění zaměřovacího terčíku. Krátce na to (5:30 JST) ve výšce 40 m byla rychlost přibližování sondy k planetce snížena na 9 cm/s, přičemž došlo k oddělení terčíku (target marker), aby pomohl sondě při jemném řízení a určování polohy během přibližování k povrchu planetky. Následně rychlost sondy klesla na 3 cm/s.

Ve výšce 35 m nad povrchem nastala plánovaná změna v určování vzdálenosti od povrchu planetky. Doposud pracující laserový výškoměr (LIDAR) byl nahrazen přístrojem LRF (Laser Range Finder), využívající ke své činnosti oddělený zaměřovací terčík, který přistál na povrchu planetky.

Hayabusa následně vypnula raketové motorky, vysvětluje vedoucí projektu Jun´ichiro Kawaguchi. Sonda začala velmi pomalu klesat volným pádem k povrchu planetky, avšak ani po půlhodině nedošlo ke kontaktu s povrchem planetky, jak se původně očekávalo. Po analýze dostupných dat vědci došli k závěru, že Hayabusa se pravděpodobně zastavila ve velmi malé vzdálenosti menší než 9 m a nedošlo k žádnému kontaktu s povrchem planetky Itokawa.

Postupně řídící středisko získávalo data z průběhu sestupu sondy k povrchu planetky a také fotografie a další informace, získané detektory na sondě. Po jejich analýze budou moci přesně zjistit, co se vlastně na sondě stalo. Týká se to také stavu čtyř vědeckých přístrojů, které byly vystaveny zvýšené teplotě díky odraženému slunečnímu záření od povrchu planetky. "Musíme si být jisti, že všechny přístroje jsou v naprostém pořádku," říká Kawaguchi.

Během několika následujících dnů se sonda dostala do vyčkávací polohy ve vzdálenosti několika km od povrchu planetky.

Podle posledních zveřejněných informací sonda Hayabusa úspěšně přistála a nacházela se v kontaktu s povrchem planetky zhruba 30 minut, avšak nepodařilo se provést odběr vzorků horniny. Nedošlo k aktivaci odběrového zařízení TDS (Touch Down Sensor). Nejdříve si technici mysleli, že zařízení ve tvaru kužele, pomocí něhož mělo dojít k "nasátí" uvolněného materiálu v důsledku umělého impaktu kovového projektilu, uvízlo v povrchu planetky. Byl proto na sondu vyslán příkaz k zažehnutí raketových motorků a ke vzdálení od povrchu planetky. Hayabusa_fig4.jpg

Po vyhodnocení dostupných dat z přístroje LRF je zřejmé, že sonda Hayabusa zůstala v kontaktu s povrchem planetky Itokawa po dobu 30 minut, přičemž ještě předtím se dvakrát povrchu na krátkou dobu dotkla a opět se vzdálila na několik metrů.

Druhý pokus o odběr cenného vědeckého materiálu je naplánován na 26. 11. 2005 a pro zabezpečení spojení se sondou byly již rezervovány komunikační antény americké sítě DSN. Sonda se zatím přibližuje do blízkosti planetky.

Připojený obrázek v úvodu článku pořídila sonda Hayabusa z výšky 32 m nad povrchem planetky, kde se promítá stín sondy. Kroužkem je vyznačena poloha zaměřovacího terčíku. Sonda pravděpodobně přistála ve vzdálenosti zhruba 30 cm od tohoto zaměřovacího terče.

Zdroj: wikipedia a www.isas.jaxa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7090x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce